Eva Francová – kuchařka ze Svatojánu, jejíž popularita raketově stoupá, a kterou jsme vám milé čtenářky představili v našem předcházejícím rozhovoru, týkajícího se vydané knihy a toho, jak to vše vlastně začalo. Dnes navazujeme dalším povídáním si …

Krásný adventní čas, paní Evo, máme doslova už jen pár dní do Vánoc, o to více si vážím toho, že jste souhlasila s dalším rozhovorem pro naše čtenářky. Od našeho posledního rozhovoru uplynul zhruba měsíc, pravidelně sleduji váš blog i FB stránky, kde jen žasnu, kolik krásných receptů dokážete vymyslet a jak pohodově naladěná pořád jste. Rovněž tak se často setkávám s kladnými ohlasy na vaší knížku, která velmi často je nachystána jako dárek pod stromeček … a tímto se dostáváme k podstatě dnešního rozhovoru, a tím je advent a vánoce.

Advent – co pro vás toto období znamená a jak ho prožíváte u vás doma? Je to doba zklidnění se a zahloubání se do nitra sebe sama a nebo naopak nekončící shon?

Musím se přiznat, že Advent vlastně nijak emocionálně neprožívám, není ani klidnější než jiné období roku, ani hektičtější. Pro mě je podzim a zima obecně obdobím, kdy se víc zabývám sama sebou a tím, kam směřuji. Je to ale způsobeno tím, že v zimě je méně práce, odpadá totiž zahradničení. Také trávím většinu času doma a mám čas na čtení, které v teplejších měsících zanedbávám.

Advent je také nepřímo spojen s nástupem zimy. Vše v přírodě odpočívá, stejně tak vaše zahrada, která je pro vás velmi důležitá. Máte ráda zimu jako takovou a nebo jste příznivcem jiného ročního období a proč? A co zimní slunovrat, máte tento den spojen s nějakou tradicí?

Já mám všechna roční období ráda stejně, ale jaro je pro mě největším zdrojem radosti a těšení, je to každoroční zázrak zmrtvýchvstání.
V den oslavy zimního slunovratu zdobíme rodový strom slaměnými symboly Slunce, okno břečťanovým věncem, který oznamuje bloudícímu dobrému duchu, že v tomto domě nalezne útočiště. Také samozřejmě zapalujeme svíčky, rozděláme oheň venku v zahradě a pálíme v kamnech poleno zvané badnik. Oheň musí vydržet hořet od západu do východu Slunce, aby zahnal nebezpečné bytosti - běsy, které mají v této době volný přístup do našeho světa. Ohořelé uhlíky, zbytky polene, ukládáme do dalšího roku, chrání celý dům a jeho obyvatele. Svět zůstává po tuto noc bez ochrany - starý bůh Dažbog zemřel a ještě se nenarodil jako bůh mladý, který přijde na svět za rozbřesku. Náš svět se ocitá v chaosu a jediné bezpečné místo je u ohně, který nedokáže nahradit ani tisíce elektrických žároviček. Ke slavnostní večeři jmenovitě zveme i duše mrtvých předků, babiček, dědečků a dalších členů rodiny, kteří už nejsou mezi námi, ale během této noci mohou náš svět navštěvovat bez omezení. Podávají se hlavně jablka, ořechy a slavnostní koláče, které se rozdělí rovným dílem všem členům domácnosti včetně předků. Nesnědené kousky se obětují za svítání stromům v zahradě. Křesťané slaví v tento den narození Spasitele, pro Slovany, Germány, Kelty a vlastně všechny původní národy světa šlo vždy o oslavu narození Boha Světla. Myslím si, že si vzájemně rozhodně nepřekáží a všem nám jde v zásadě o stejnou věc.

Zima je také bohužel období nekončících nachlazení, chřipkových epidemií a podobně. Jakou bylinku byste nám doporučila, abychom zimu pokud možno co nejlépe zvládli a případné neduhy co nejdříve odehnali?

Nejúčinnější ochranu před nemocemi představuje naše vlastní imunita. Otužování, častý pobyt v přírodě, dostatek spánku, čerstvé, zdravé jídlo, které organismus posílí, nikoli zatíží, čistá, pramenitá voda, zeleninové šťávy, bylinkové čaje. Když už na nás nějaký bacil skočí, pomáhá hlavně odpočinek, pořádně se prospat, lehké jídlo nebo dokonce krátkodobá hladovka. Osvědčil se mi také cibulový čaj.

Pečení vánočního cukroví – bez tohoto si mnoho rodin neumí vánoce už ani představit. Jaký je váš vztah k pečení cukroví a prozradíte nám svůj nejoblíbenější recept na vánoční cukroví? Existuje nějaký „návod“, jak udělat i to nezdravé cukroví zdravější?

Já cukroví nijak zvlášť nemiluji, ale samozřejmě ho každoročně připravím. Nejraději mám tyhle marokánky: 

MAROKÁNKY ZE SVATOJÁNU

• Do 500 ml sojového mléka vmícháme 60 g celozrnné špaldové mouky tak, aby nevznikly hrudky a za stálého míchání společně svaříme na hustou kaši. Do teplé kaše zamícháme dvě lžíce medu, 100 g lískových oříšků, 100 g mandlí, 100 g sušených meruněk, 100 g sušených brusinek a 50 g kandované pomerančové kůry, všechno posekané nadrobno. Hmotu necháme trochu zchladnout a na plech vyložený pečicím papírem klademe hromádky, jestli chceme marokánky víc propečené, rozplácneme je vidličkou, já mám radši měkčí. Pečeme na 150 stupňů dozlatova. Spodní stranu zdobíme čokoládovou nebo karobovou polevou.

Obecně se dá říci, že pokud snížíme množství tuku nebo alespoň striktně vynecháme ztužené pokrmové tuky, část bílé mouky nahradíme celozrnnou a sladíme medem, různými sirupy nebo datlemi, cukroví bude nejen velmi chutné, ale hlavně mnohem zdravější než to, na jaké jsme běžně zvyklí.

Co se vám vybaví jako úplně první, když se řekne slovo vánoce? A vánoce – to jsou také pohádky, máte ráda pohádky?

Představa Vánoc - to jsou pro mě hlavně sníh a světýlka. Sněhu jsme si v posledních letech bohužel moc neužili, snad se ještě dočkáme, moc mi bílé Vánoce a vůbec bílá zima chybí. A nejen mně, celé přírodě. Pohádky mám ráda, ale spíš ty pro dospělé, třeba od Hermanna Hesse.

Jaký je váš typický štědrý den? Co vánoční zvyky, tradice?

Naše zvyky na Štědrý den jsem popsala výše. Sejdeme se celá rodina a kromě výše popsaných rituálů si rozdáme drobné dárky, nejraději ručně vyráběné nebo alespoň s rozmyslem nakoupené, nemám ráda nakupování pro nakupování.

Štědrovečerní večeře – to je pro mnohé mimo jiné bramborový salát a kapr. Otázka je tudíž nasnadě, s ohledem na to, že jste vegetariánská (veganská) rodina, jaké je vaše štědrovečerní menu? A co nesmí na svátečním stole chybět?

Na slavnostním stole musí být rozhodně jablíčka a ořechy a to naše vlastní, ze zahrady, které jsme dostali od našich jabloní a ořešáků darem. Kromě cukroví je na stole i tradiční koláč se symbolem Slunce, který je rozdělen mezi všechny členy rodiny. Připravujeme také různé druhy salátů z brambor a zeleniny, smažíme nebo pečeme zeleninu, tempeh, tofu, různé luštěninové karbanátky, někteří členové rodiny si pochutnají na obaleném domácím sýru.

K vánocům už tradičně patří dárky. Vzpomínáte si třeba na dárek, který vás v životě nejvíce tzv. dostal. A naopak, je nějaký dárek, který toužíte dostat (a nemusí jít pochopitelně jen o dárek hmotný, prostě vaše „tajné“ přání …. pokud je teda možné jej prozradit).

Mě vždy a za všech okolností potěší knížky, jsem vášnivý čtenář už od dětství. Velkou radost mi udělala starší dcera, která mně i dalším členům rodiny podrobně zpracovala nativní horoskop. Jako žena jsem také trochu marnivá a mám ráda zajímavé šperky, které nemusí být nutně ze zlata a diamantů. Jako nejkrásněší dárek pro každou bytost na Zemi bych si přála mír a lásku na celém světě pro všechny bez rozdílu, naprosto bez ironie.

Krom vaření a péče o rodinný krb jste také vášnivá čtenářka. Jaký druh literatury upřednostňujete, a která kniha je pro vás ta nej … Ta, ke které se vracíte, když je vám těžko, smutno, máte splín?

Máte pravdu, knihy jsou moje láska. Téměř se k přečteným knihám nevracím, tedy alespoň ne pravidelně, občas nějakou oblíbenou přečtu znovu třeba po dvaceti letech. Ale ráda si pročítám Chestertona nebo Čapka, především jejich krátké texty, oba dva mají společnou pokoru, lidskost a laskavý humor. Mezi mé nejmilejší knihy patří Waltariho Egypťan Sinuhet, Modlitba za Owena Meanyho do Irvinga, moc krásné jsou knihy od Dana Simmonse Terror a Ílion. Miluji Knihu o životě a smrti od Axela Muntheho, Holdstockovu řadu knih o Lese Mytág, Martelova Pí a jeho život, Svět podle Prota od Brewera, Zpověď Maxe Tivoliho od Greera, mám ráda knihy od Murakamiho, Jana Křesadla a samozřejmě Tolkiena. Můj seznam by se asi trochu protáhl, kdyby bylo místo.

Paní Evo, moc vám děkuji za příjemný rozhovor a přeji nejen vám, ale celé vaší rodině pohodové vánoční svátky a hodně štěstí, zdraví, pohody a tvůrčí inspirace v novém roce.

Také děkuji za zajímavé otázky a vám, redakci i čtenářům přeji poklidné a magické svátky, ať už je slavíte jakkoliv.

 

(fotografie - archiv Evy Francové)