Hejnice jsou město ve Frýdlantském výběžku v okrese Liberec. Od krajského a zároveň okresního města Liberce leží asi 16 kilometrů severovýchodním směrem. První písemná zmínka sice pochází z roku 1381, avšak pověst místo zmiňuje již ve 13. století, kdy zde mělo dojít k zázraku uzdravení rodiny sítaře ze sousední obce odměnou za jím zakoupenou a sem donesenou sošku Panny Marie. Z lokality se stalo poutní místo, na němž později vznikl kostel. Po několika staletích přibyl františkánský klášter a kostel byl přestavěn v barokním stylu a zasvěcen Navštívení Panny Marie.

Navštívit můžeme i nedalekou vyhlídku Poustevníkův kámen, pojmenovanou po poustevníkovi Eremitu Paulu Stelzigovi, jež bývala oblíbeným turistickým cílem odedávna. V polovině 20. století zde dokonce stály restaurace a velké lesní divadlo. Dnes se na skále opatřené železným zábradlím nachází kříž, od něhož se otevírají nádherné výhledy na Hejnice či například Smrk, nejvyšší horu české části Jizerských hor (1 124 m n. m.).

Ideálním výchozím bodem pro výstup na vyhlídku je právě kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Ze silnice směrem na Ferdinandov pak po pár stech metrech pokračuje polní cesta až na vyhlídku. Cesta je dobře značená a není dlouhá, a tak si na ni určitě mohou troufnout i rodiny s malými dětmi. Do Hejnic jezdí vlak a z železniční stanice je to na skálu jen necelý kilometr pěší chůze.

Přibližně jeden kilometr severně od Hejnic leží Lázně Libverda. Obec se stala známou především od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., jenž si v roce 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji na svá vojenská tažení nechal posílat rovněž i Albrecht z Valdštejna. 

Samotné lázně však začaly vznikat až ve 2. polovině 18. století v období správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vyrostla první léčebná zařízení a kdy byl také v roce 1785 podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip z Clam-Gallasu a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, 16. září 1779 je navštěvuje sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V letech 1840–1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka. 

Občerstvit se pak můžeme například i severně od obce Lázně Libverda ve známé výletní restauraci Obří sud, původně z roku 1931. Vzorem jí byl Obří sud na vrcholu Javorníku. Sud u Lázní Libverda je celý postavený ze dřeva. V průběhu 70. let minulého století prošel rekonstrukcí, během níž byl celý rozebrán a poté opětovně sestaven. Od roku 1974, kdy Obří sud na Javorníku vyhořel, až do otevření po jeho znovupostavení v roce 2011 byla libverdská stavba jedinou takovou v celé České republice. Od restaurace se nám naskytne výhled na strmé severní svahy Jizerských hor.

napsal Petr Matura 

Zdroje: cs.wikipedia.org, jizerky.cz, lazne-libverda.cz, mestohejnice.cz