Romantický zámek Rožmitál pod Třemšínem najdeme ve Středočeském kraji v okrese Příbram. Toto mohutné sídlo je v podstatě hradem i zámkem současně, jelikož si zachovalo oba architektonické slohy. Jeho bohatá historie sahá do poloviny 13. století, kdy byl tento původně vodní či blatný hrad založen rodem Buziců.

 

Prvním historicky doloženým příslušníkem tohoto rodu byl Jetříšek Buzovic, jemuž také Rožmitál vděčí za svůj městský znak. Pověst vypráví, že se tento proslulý silák jednou v lese střetl s velikým kancem, statečně jej přemohl pouhýma rukama a odnesl na zádech na knížecí dvůr. Tato pověst je velmi podobná známé pověsti o Bivojovi, a tak je otázkou, která z nich je vlastně starší.

foto / Petr Matura

Každopádně je v erbu Buziců a následně pak i v dalších jeho větvích na tuto pověst uchována vzpomínka. Ve zlatém štítě je totiž zobrazena uťatá černá kančí hlava s červeným vyplazeným jazykem a stříbrnými kančími zuby. Erb rodu Buziců tvoří tedy dodnes základ rožmitálského městského znaku.

Dávná legenda o vzniku pojmenování hradu praví, že byl hrad obklopen šípkovými keři, což zřejmě dalo podnět ke vzniku názvu Rosenthal, později počeštěn na Rožmitál. Budislav z rodu Buziců je považován za zakladatele větve velmožů, kteří si začali říkat Lvi z Rožmitálu.

Mezi jejich nejznámější představitele pak náleží Jaroslav Lev z Rožmitálu, poradce Jiřího z Poděbrad, jenž se proslavil putováním po evropských panovnických dvorech, jak popsal Alois Jirásek v knize „Z Čech až na konec světa“. Jeho syn Zdeněk Lev z Rožmitálu se později stal nejvyšším královským purkrabím a sudím a patřil tak mezi nejvlivnější a nejmajetnější šlechtice v království. Na rožmitálském hradě se pravděpodobně narodila Jaroslavova sestra Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad a česká královna. Byla to jistě emancipovaná žena, která se neváhala postavit do čela vojska, což bylo tehdy něco nevídaného. V Rožmitálu se také na počest královny Johanky již dvacet let konají historické slavnosti.

Ve 2. polovině 16. století se majitelem hradu stal Florián Gryspek z Gryspachu, královský rada a prokurátor Ferdinanda I. Florián a jeho potomci postupně přestavěli hrad, doplnili opevnění, zřídili pivovar a vystavěli renesanční křídlo. Po bitvě na Bílé hoře byl však zámek vyvlastněn, podobně jako i ostatní gryspekovský majetek.

Podle pověsti vede ze zámku tajná podzemní chodba až na vrch Třemšín, což se často přisuzovalo propadlině do štoly, nacházející se za průjezdem pod věží, která dříve sloužila k odvodnění nádvoří. Publicista Martin Stejskal uvádí ve své knize „Labyrintem tajemna“ pověst, jež vypráví, že se v zámecké bráně nachází otvor zakrytý poklopem, který prý vede do podzemní chodby. Tímto otvorem lze vstoupit do klenuté místnosti pod bránou, jež údajně kdysi mohla sloužit jako vězení, kam byli spouštěni delikventi.

Každopádně alespoň krátká úniková chodba se zde nacházet skutečně musela, protože podle vyprávění průvodkyně byl touto chodbou zámek lstí osvobozen od vojska, které se ho předtím zmocnilo. Zámek má prý i rozlehlé sklepní prostory, které doposud nebyly zcela prozkoumány.

Je dobře, že se této historické památce blýská na lepší časy - a my ji díky dobrovolníkům můžeme ve vyhrazeném čase navštívit.

 

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, wikipedia.org, rozmitalskyzamek.cz, brdypodbrdsko.cz, M.Stejskal: Labyrintem tajemna.