Léčebné účinky cibule sahají až do starověké Číny a Indie. Zmínky o využívání cibule byly nalezeny již díky hliněným tabulkám Sumerů, uváděna je i v staroegyptských papyrech a rovněž také v Bibli. Její původ není zcela ověřen, ale za pravlast cibule bývá uváděna střední Asie, kde pravděpodobně vznikla z planého druhu. Kromě soli bývala kdysi základním kořením lidových vrstev obyvatelstva. Římští zemědělci cibuli nazývali „unio“, což lze přeložit také jako „velká perla“. A  jakpak je to asi se souvislostí s anglickým názvem pro cibuli – onion?

 foto / Freepik

Během případného sušení i tepelné úpravy cibule se však její léčivé látky znehodnocují, z tohoto důvodu tedy samozřejmě dáváme přednost konzumaci cibule jako léčebného prostředku v syrovém stavu. Cibule je výživná, dodává minerály, všeobecně stimuluje, vyvažuje činnost žláz, je antiseptická a dokonce i afrodisiakální. Obsahuje řadu důležitých minerálů a jejich solí (síru, fosfor, vápník, železo, zinek, mangan, jód, sodík, draslík, magnesium nebo vápník). Z vitamínů jsou zde obsaženy provitamín A, vitamíny B1, B2, B3 a vitamín C. Cibule je i výborným podpůrným prostředkem při léčení angín a nachlazení.

Zřejmě k nejpoužívanějším druhům, a to nejen v kuchyni, patří cibule kuchyňská, která se hodí se pro smažení a teplou kuchyni. Je základem mnoha omáček, gulášů, masových pokrmů. Perfektní chuť má osmažená cibule, protože cibule potřebuje při přípravě teplotu alespoň 160 °C. Při vyšší teplotě se z cibule uvolní více vody a chuť je výraznější. Zároveň platí, že čím mladší cibule, tím ostřejší chuť. Červená cibule má výraznější chuť, je ostřejší. K vaření se příliš nehodí, její chuť při přípravě zaniká. V menším množství ji můžete použít do salátů, dipů nebo pomazánek. Několik koleček se hodí i na ozdobu obložených chlebů. Při vaření dodá pokrmu zajímavou barvu, ale bohužel ne chuť. Známe ale také poměrně rozšířený poddruh – šalotku, která je základem mnoha pokrmů francouzské kuchyně. Hodí se k jemnějším omáčkám, drůbežímu masu nebo k rybám. Je populární i u těch, kteří mají citlivější zažívání. Šalotka nedráždí žaludek a není po ní pocit těžkosti. Chutná je i jako základ zeleninových polévek. Použít můžeme též mladou jarní cibulku i s natí, a to jako oblohu nebo do salátů. Možná ani nevíte, že jednotlivé druhy cibule přináleží do rodu česnek. Odtud pak možná pramení souvislost se slovenským pojmenováním cibule – cesnak cibuľový.

 

Vyzkoušet můžete pár našich receptů:

Lahodné cibulové kroužky jsou to pravé potěšení

Cibulový koláč s chlebovou drobenkou

Cibulový koláč v mikrovlnce

Cibulový salát

Cibulové fondue

 

 

Napsal Petr Matura

 

zdroj: redakce, vimcojim.cz, rehabilitace.info, ekucharka.cz