Poplatky za recept - vstupenka na onen svět

Zavedení 30 korunových poplatků za návštěvu u lékaře zdůvodňuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek faktem, že lidé v Čechách navštěvují lékaře mnohem častěji než občané jiných evropských států. Podle pana ministra jsme pravděpodobně národ hypochondrů, který si libuje v návštěvách u doktorů.

Kocourkov

Na jedné straně lékaři vyzývají pacienty k návštěvě ordinací, protože nejdůležitější je včasná léčba, která znamená nejen velké plus pro pacienta ale i pro snížení finančních nákladů na jeho léčbu.

Na druhé straně pan ministr omezuje návštěvu ordinací poplatky a vyčítá občanům, že k lékaři chodí příliš často.

A své počínání korunuje absurditou, že ponechává preventivní prohlídky zdarma. Takže ti co nemají zdravotní problémy, mají k lékaři vstup zdarma a pacienti se zdravotními problémy musí za vstup platit.

Zavedení poplatku tak omezí včasnou návštěvu u lékaře sociálně slabých (např. důchodců, nezaměstnaných, či mladých rodin s dětmi) za něž mimochodem platí zdravotní pojištění stát, takže ve výsledku se léčba pacienta mnohem více prodraží, čímž zavedení poplatků ztrácí příjmový smysl.

Jsme národ hypochondrů?

Panu ministrovi unikl fakt, že vzhledem k prevenci jsou častější návštěvy Čechů u lékaře spíše projevem odpovědnosti za své zdraví. než projevem hypochondrie či zbytečného plýtvání finančními prostředky ve zdravotnictví. Samozřejmě vždycky se najde pár hypochondrů, jenomže ti těžko ohrozí chod našeho zdravotnictví. Každý normální člověk je rád, když k lékaři nemusí, a tudíž bezdůvodně nevysedává v čekárnách u lékaře či nejásá nad tím, že musí s nějakým zdravotním problémem k doktorovi. Naopak se často v médiích objevují zprávy, že lidé nemoci např. chřipky či angíny přechází, protož se bojí jít k lékaři a být nemocní, aby nepřišli o práci, či se nemocí špatně nezapsali u svých nadřízených. Samozřejmě, že nemoc není důvod k výpovědi, ale vždycky se najdou nějaké jiné právní důvody, jak se nežádoucího pracovníka zbavit. A strach o práci či o post v práci může být i častou příčinou menší návštěvnosti lékařů v jiných evropských zemích. Nižší frekvence návštěvnosti u lékařů v jiných evropských zemích, tak nemůže být srovnatelným ukazatelem, pro posuzování návštěvnosti u nás, či odůvodněním k zavedení poplatků za návštěvu u lékaře. Je spíše ukazatelem strachu, než ukazatelem plýtvání finančních prostředků ve zdravotnictví.

Pacient ztrácí lidskou hodnotu.

Nemocní se stali v dravé honbě ziskové ekonomiky nežádoucí překážkou a tak je ostrá kola mamonářské ekonomiky neúprosně drtí podle zákonů džungle jen silnější přežije.

Hodnota všeho se vyjadřuje pouze v penězích, a tak i pacient, ztrácí svou lidskou hodnotu a stává se pro stát a potažmo zdravotnictví jen finanční výdajovou položkou

Slova sociální pomoc a soucit, jsou považována za plevel na úrodné půdě mamonu, který potřebuje jen zdravé a silné jedince, proto jsou preventivní prohlídky zdarma. Ze sociálních výdajů se stal výhodný fackovací panák, na něhož lze úspěšně svádět rozpočtové schodky.

A zatímco páni poslanci si do státního rozpočtu nezapomenou schválit pár miliónků na “porcování prasete“, čili přihrávání statisíců a milionů na často zbytečné projekty do svých volebních obvodů, na občany dole je vyvíjen nátlak, aby si stále více na své zdraví připláceli. Zatímco poslanci zvesela rozhazují peníze daňových poplatníků (nezapomenou si zvýšit platy či vydržovat senát), pacient stále více platí a platí. Politická mamonářská hysterie vyvádí, jako by lidé vůbec neodváděli povinné dávky na sociální a zdravotní pojištění a zneužívali státem placené zdravotnictví.

A když dojde na lámání chleba, odpálkují páni politici pozornost na sociálního fackovacího panáka.Ze sociálně potřebných mezi něž patří i nemocní, zdravotně postižení, důchodci, či mladé rodiny s dětmi, udělají parazity, kteří žijí na úkor druhých, a proto je třeba omezit sociální výdaje. A páni poslanci vesele rozhazují dál.

Z reformy, kterou chystá pan ministr Julínek, mi vyplývá jen jedno.Pro naše zdravotnictví by bylo nejlepší, kdyby pacient nechodil k lékaři vůbec,nechal chorobu dozrát do závěrečné fáze a pak si šel sednout na hřbitov a počkal si, až to na něj přijde. Možná takhle dopadne plno důchodů,kteří nebudou mít na zaplacení návštěvy u lékaře či receptu.