Páchne na sto honů

„Švédská televize si nemohla vybrat do svého pořadu o možné korupci při obchodu s gripeny příznačnějšího svědka než Jana Kavana. V Česku neexistuje až tak moc symbolů politické špíny a trapnosti, do kterých by nebyl namočen.

Lhaní, udávání, opilství za volantem, manipulace s veřejnými zakázkami. Kavanovo svědectví je ale zároveň trochu kontraproduktivní – nikdo mu nevěří. Možná i proto Švédové marně čekají na nějakou oficiální či neoficiální reakci české vlády na Kavanovo přiznání korupce. Bývalý ministr zahraničí je prostě nedůvěryhodný, ze všeho se vylže, nakonec má oficiální soudní glejt usvědčeného lháře...“ Respekt.cz

Není dobré, když je člověk obdařen tak zvaným šestým smyslem. To někdy vidíte věci, které byste raději vidět nechtěli. Když vám například potomek přijde představit svého nastávajícího a vám se rozklepe žaludek sotva ho uvidíte, víte, že je zle. Dítě ale kašle na předtuchy a vše pochopí, až když ho dotyčný pumpne o úspory a zdrhne mu s pitomoučkou blondýnou nebo přiblblým svalovcem. Zrovna tak se cítím při zahlédnutí aparátčíka Šloufa nebo Jana Kavana. Šlouf naštěstí z politiky rychle zmizel, zato Kavana jsme si užili víc než dost. V opilosti v Praze naboural několik aut, potom si ne a ne vzpomenout odkud se vzaly balíky bankovek v jeho ministerském trezoru, spolupracoval s STB pod krycím jménem Kato, dovolil pronájem Českého domu v Moskvě za babku a skončil u podvodů s gripeny. Jak je možné, že přes všechnu tu „špínu“ a do nebe volající maléry mohl takový člověk dodnes zastupoval naši republiku v Bruselu? Co, a hlavně kdo měl zájem jeho maléry krýt a zametat pod koberec? Ale na každého jednou dojde. Předseda sněmovny Miloslav Vlček po kauze s gripeny se s Janem Kavanem jako s poradcem pro zahraniční rozloučil a Jiří Paroubek označil Kavanovo „selhání“ jako diskvalifikaci z vysoké politiky. Že by tedy konečně spadla klec? Neradujme se však předčasně. Slovenský premiér Robert Fico, jak sám potvrdil, se Kavanových služeb coby externího poradce vzdát nemíní. A koho dalšího Kavan o svých „kvalitách“ a skrytých trumfech v rukávech ještě přesvědčí, se nechme překvapit.