Nebezpečí s oranžovou igelitkou

Kolem osmé hodiny večer mě na ulici zastavil zavalitý muž třímající oranžovou igelitku těmito slovy:„Nemáš oheň?“„Jsem nekuřák,“ hrdě jsem odvětil.„Kecáš, dám ti před dršku,“ pravil hněvivě muž zjevně pod vlivem alkoholu. Poznamenal jsem věcně: „Na vašem místě bych to nedělal.“ Souběžně s tím jsem udělal úkrok stranou a dal se na ústup rychleji než 5 km za hodinu.

Více než metrákový kolos na vratkých nohou nebyl schopen mě pronásledovat. Tak za mnou poslal alespoň pár nadávek. Ty by se při troše fantazie daly chápat jako hanobení rasy, národa a přesvědčení.

Jak jednat s lidmi pod vlivem alkoholu, drog nebo silných emocí?

Do podobné situace se může v tomto státě dostat každý. Proto předpokládám, že vám přijdou vhod následující jednoduchá doporučení:

1. Je dobré včas rozpoznat známky hrozící agrese. Útoku často předchází nadávky, agrese vůči předmětům, neklid, upřený oční kontakt a nezvyklé přibližování se.

2. Velmi vhodné je udržovat bezpečnou vzdálenost (alespoň delší než délka natažené paže), aby se nezvyšovala vztahovačnost agresora, a tak se neprovokoval útok. Navíc je to lepší i z hlediska sebeochrany, jinak řečeno, útočník na vás tak snadno nedosáhne.

3. Kromě vzdálenosti je třeba pamatovat i na další složky mimoslovní komunikace, např. hovořit klidným, hlubším a tišším hlasem, vyvarovat se prudkých gest a pohybů, které by si dotyčný mohl vykládat jako útok. Intoxikovaný nebo rozrušený člověk je citlivý mimoslovní komunikaci.

4. Slovní sdělení by mělo být jednoduché, srozumitelné a jednoznačné. To zvyšuje naději, že mu protějšek porozumí. Ve výše popsané situaci by např. nebylo vhodné pána s igelitkou zasvěcovat do nuancí psychoterapie závislostí.

5. Doporučuje se také oslovovat dotyčného jménem, pokud ho ovšem známe.

6. Nebezpečnou situaci je lépe rychle ukončit. Takový Jan Žižka bitvu u Sudoměře nevyhrál, jak se někdy mylně traduje. Legendární vojevůdce tehdy chytře utekl nechávaje za sebou v bahně se patlajícího nepřítele.

7. Přítomnost dalších osob riziko agresivního jednání snižuje, není proto rozumné se sám vydávat do nebezpečných končin. Jenže výše popsaná příhoda se mi přihodila v klidné části města kolem osmé hodiny večerní. Kolegyni lékařku potkalo něco podobného ráno při cestě do práce pražským Metrem. Hospody a herny jsou u nás skoro na každém rohu a alkohol je za babku.

Prosím, abyste si uvedená doporučení dobře zapamatovali. Vzhledem k rostoucí spotřebě alkoholu v České republice jsou stále aktuálnější.

Prim. MUDr. Karel Nespor, CSc.