Jsme slepice, které kvokají jak kohouti kokrhají?

Přibývá domácího násilí a týraných dětí. Týrané děti lze těžko odhalit, protože děti se bojí o svém utrpení mluvit a okolí si toho nevšímá.

Vzbudí vůbec tato zpráva v záplavě dalších krvavých zpráv v někom soucit? Vyburcuje někoho, aby si všiml, jestli v jeho okolí netrpí nějaké týrané dítě? Mám pocit, že ne. Heslo dnešní doby zní: Ať se každý stará sám o sebe. Díky tomu je pak těžké odhalit týrané děti. Modřiny, šrámy, popáleniny u dětí? Kdo by se o to staral, to je věc jeho rodičů.

I komunální a senátní volby potvrdily, že individualismus, který razí ODS, vítězí. Sociální stát, který se stará i o druhé, vyvolá v lidech mamonářský odpor: proč bych se měl s někým dělit o své peníze? Alibistické heslo, že na sociálním státě parazitují jen nemakačenkové, se hodí do krámu všem, kteří nechtějí vidět lidi postižené, týrané, staré a bezmocné. Málokdo si uvědomí, že dnešním dravém a stresujícím světě se i on může ocitnout na mizině, nebo onemocnět a může se stát tím potřebným.

Jsme slepice, které kvokají jak kohouti kokrhají?

Místo abychom se my ženy snažily mírnit individualistickou agresivitu lovců, podléháme svým soutěživým bojovníkům a přijímáme jejich agresivní hodnotový žebříček. Neumíme se samy rozhodnout, co je pro nás a pro naše děti lepší.

Stěžujeme si na zvýšeno agresivitu ve společnosti, která stoupá i u dětí. Rozčiluje nás šikana, kdy silnější děti týrají slabší, ale v podstatě dáváme po vzoru mužů zelenou agresivitě čili právu silnějšího.

Vrháme se do soutěží krásy, jako soutěživé samičky bojující o přízeň mužů. Vrháme se do politiky či budování kariéry a přistupujeme na mužská agresivní pravidla hry - jen nejdravější zvítězí. Film Kill Bil, kde křehké ženy masakrují své protivníky, je jedním z mnoha příkladů, kdy ženy přistupují na mužskou brutální hru.

Zájem o módu, kosmetiku, vaření a jak si sbalit, nebo udržet chlapa - to jsou nejčtenější rubriky i náplň všech ženských časopisů. Zařazujeme se samy tam, kde nás chtějí mít muži. Krásné, abychom se jim líbily, dobře oblečené abychom je reprezentovaly a zásobené recepty, abychom jim dobře uvařily.

Když testosteronový kohout nahlédne do ženských časopisů či zjistí, které rubriky jsou nejčtenější, zaplesá jeho mocichtivé ego radostí nad tím, jaké jsme poslušné pipiny. Staráme se jen o svou vizáž a kurník a nekecáme do kohoutích záležitostí jako je politika či stav současné společnosti. Stačí se podívat na nejčtenější články na Babinetu, který nabízí ženám mnohem více než jen módu kosmetiku, či recepty.

Podléháme mamonářskému individualismu více než svým přirozeným vlastnostem?

Dravý svět soutěživých samců pohltil svým mamonářským fenoménem i ženskou mírumilovnost, soucit, pochopení pro potřeby druhých, ochotu vzájemně si pomáhat, potřebu vytvářet dobré vztahy. Ženy prý volí podle svých mužů. Volí tedy bezohledné sebeprosazování se, čili agresivitu.

Asi je pro nás důležitější, zda náš muž vydělá na vilu, módní šaty, šperky apod. než jaké jsou vztahy ve společnosti či našem okolí. Už nám asi nezáleží na dobrých vztazích, ale na tom jestli my máme dost peněz pro sebe. Proč si pálit prsty kvůli zvyšující se agresivitě, naše děti se s ní nějak vyrovnají.

Kam se poděla mírumilovnost, žen, jimž záleží na dobrých vztazích? Kam se poděl mateřský soucit s týranými dětmi?

Padly do chřtánu mamonářského ega. Utopily se v povrchnosti brutálně konzumního životního stylu. Láska, soucit, vzájemná pomoc a dobré vztahy zapadly do bahna beznadějného trendu - vše je o penězích, zadarmo ani kuře nehrabe.

Kdy si uvědomíme potřebu kladných mírumilovných ženský vlastností?

Teprve když se my samy staneme obětí domácího násilí našeho agresivního živitele, nebo nás vymění za jinou kočičku, či naše děti se stanou obětí šikany. Teprve pak se začneme zajímat o svět kolem sebe. Když samy potřebujeme pomoc, uvědomíme si, jak je důležité sociální cítění.

Samozřejmě, že ženské vlastnosti existují. Je spousta charitativních organizací, které pomáhají potřebným. Jenomže to je jen malá náplast na zvýšenou agresivitu, která se snaží hojit pouze následek nikoliv příčinu.

Dokud budeme kvokat podle pravidel kohoutů a necháme sebou manipulovat jako hloupé pipky, které nemají vlastní názor,

nemůžeme snížit svými ženskými mírumilovnými vlastnostmi testosteronovou agresivitu. Mamon, snobská povrchnost, starost o krásu, módu a recepty jsou jen reklamní triky, jimiž agresivní svět tlačí ženy tam, kde je chce mít – krásná pipka u plotny. Hloupým ženám se lépe vládne. Chytré mírotvorkyně, jejichž IQ nekončí na módním molu a zajímají se o politiku, kulturu a lidské vztahy svět testosteronu nepotřebuje.