Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Čekáte dítě. Jste připraveni, že se změní úplně vše?

Čekáte dítě. Jste připraveni, že se změní úplně vše?

25.2.2019 - redakce Babinet.cz

A jaký to teda je, mít dítě? Změnilo tě to hodně? Ptají se mě občas moje bezdětné kamarádky nebo matky „soon to be“, co už si přes břicho na nohy nedohlédnou. Dámy, je to skvělé, ale tím, že jsem podcenila trénink, jsem si hodně přihoršila. Proto nabízím pár neinvazivních rad.

 

Po dvou letech a čtyřech měsících je ze mě odevzdaně zdegenerovaná přešťastná osoba, která se už skoro i smířila s oslovením „máma“ a „táta“, obdivně hledí na malého tvora – teda přesněji „slečnu tvorovou“ ( jak jinak než neskutečně krásného, chytrého, šikovného a výjimečného....), který se odvážně prodírá světem a překonává první nástrahy. Většina ostatních věcí je mi úplně jedno. Báječný pocit!

 

Přesto, kdybych mohla udělat některé věci jinak, neváhala bych.

 

1. Nečekejte, že se nic moc nezmění. Změní se všechno.

V tomhle jsem byla obzvláště naivní. Myslela jsem si, že si přinesu dítě z porodnice, nakrmím, dám ho spát a budu si číst. Že se budu muset vzdát většiny věcí, které jsem dělala ráda (moje denní rituály, večerní zprávy, bezcílné povalování a koukání do zdi a spánek) jsem nečekala. Bohužel spavých dětí není mnoho a šance, že zrovna na vás jedno vyjde, je poměrně malá. Proto nepodceňte bod dvě, který je podle mě pro zachování zdravého rozumu jedním z nejdůležitějších

 

2. Externí pomoc nutná (díky mami!)

Neodmítejte pomoc od příbuzných, rodičů a dokonce ani od tchýně. Pokud nemají čas, neváhejte a najděte si chůvu. Třeba i jen na pár hodin týdně. I když příchod z porodnice domů vypadá často idylicky a dítě zpočátku hodně spí, je to jen demo verze a během dní se to bohužel zhorší a budete vyčerpaní. Tak vyčerpaní, že jste ani nevěděli, že to tak moc jde. Dávno, dávno před porodem najděte někoho, kdo vám pravidelně pomůže. Jít ven s kočárkem na hodinu zvládne skoro každý a pro vás to bude čas k nezaplacení. Budete se na tu chvíli těšit, umyjete si v klidu hlavu, dojdete si na záchod nebo nakoupit, zavoláte kamarádce nebo promluvíte s partnerem, aniž by vás kdokoliv rušil.

Péče o nové mimino je vyčerpávající a nikdy nekončící stereotypní závod, ze kterého můžete velmi snadno dostat poporodní depresi velkou jak hora. Můžu mluvit z vlastní zkušenosti. Chtělo se mi skočit pod tramvaj.

 

3. Nezblázněte se z propagandy kojení – usměvavá mlékárna

V Česku panuje velmi silná pro-kojící vlna, která vzbuzuje v každé ženě pocit viny, když se z ní nestane vždy k použití připravená usměvavá mlékárna. Nevím, kde se to v nás bere. Jen se podívejte na ty všude visící plakáty matky s dítětem u prsu. Ty hloupé řeči o tom, jak si to matky musí užívat a jak je to to nejlepší, co v životě existuje, pocit klidu a souznění a nevím, co ještě.

Já tedy z kojení nijak zvlášť odvázaná nebyla. Přišlo mi to nepraktické a přiznám se - i lehce nechutné. Neustále být upatlaná od mlíka, vatová kolečka v podprsence, vyhrnovat si tričko na nejrůznějších místech. Brr. Často se našel nějaký úlisný okukovač.

Když jsme konečně začali krmit, ulevilo se mi nesmírně. Ano, kojení je jistě pro dítě dobré, ale když to nejde, tak to prostě nejde. A důvody mohou být různé – od nedostatku mlíka přes záněty prsou až po alergii vašeho mimina na vaše mlíko a na mlíko obecně. Netrapte se tím vůbec. Nenechte se stresovat a nechat v sobě vzbudit dojem, že jste k ničemu, když NEKOJÍTE. Na trhu je spousta umělých výživ, které suplují mateřské mléko výborně a co se týče nemocí a alergií, nejsem si vůbec jistá, zda to má skutečně tak dalekosáhlý vliv. Zdá se mi, že kojené nebo nekojené děti jsou nemocné i alergické naprosto stejně, ne-li naopak :) Umělá výživa má mnoho výhod – nemusíte být k dítěti pořád připoutaná, mléko může připravit i někdo jiný (např. v noci, když se třeba chcete vyspat) a nemusíte pak absolvovat týden řvaní, když se snažíte dítě odnaučit kojení. Takže, když to jde a chcete, kojte, když to nejde, kašlete na to.

 

4. Dudlík

Co se dudlíku týče, stejně jako mnoho jiných matek jsem byla zpitomělá z článků a rad, že dudlík je příšerné zlo. Trápili jsme pak sebe i Aničku několik týdnů, než jsme vyčerpaní z řevu a vstávání povolili a dudlík Anně nacpali. Respektive udělala to moje máma, která si už z naší zaťaté zabejčilosti ťukala na čelo. Najednou bylo slastné ticho. "Nacpali" píšu proto, že dítě dudlík samo moc nechce a musí se mu opakovaně nabízet, než se ho tzv. chytí. Pak je vyhráno. Zlepšení je okamžité a závratné.

 

5. Neodmítejte zázraky moderní vědy a techniky

Pokud můžete - nebraňte se elektronickým chůvičkám, monitorům dechu, tréninkovým a jednorázovým plenám, chodítkům a podobným vymoženostem. Jistě, určitě to zvládnete i bez nich. Ale proč si dělat věci těžší, než jsou? Proč prát do úmoru látkové pleny, když je už vyzkoušeno, že to díky používání prášku a spotřebě energie pračky není ani ekologičtější. Cokoliv se vám zdá, že může pomoct, využijte. Já bych udělila Nobelovy ceny vynálezcům dudlíku, chůviček i jednorázových natahovacích plenek. Díky, díky vám!

 

6. Rady a porady a dětské nemoci

Jedna věc je na rodičovství opravdu těžká a to – rozhodování, kde je pravda. Děti jsou strašně často nemocné a skoro každá nemoc znamená, že nebudete spát. Někdy dny, někdy týdny i měsíce. Co s tím? Babo raď... nebo spíš babo mlč? Kolem se totiž najde milión odborníků, lékařů, příbuzných, kteří budou mít většinou s nejlepším úmyslem pocit, že vám musí poradit. Hrozné je, že každé rozhodnutí ohledně dítěte má následky, které poneste na bedrech jen vy. Strašné je to zejména v otázkách zdraví. Existuje tisíc různých léků na všechna možná dětská onemocnění. Existuje zrovna tak tisíc různých doktorů a pohledů na každou věc. A bohužel – ačkoliv k tomu nemáte dostatečnou medicínskou kvalifikaci - je jen a jen na vás, jak rozhodnete. Kdy pojedete s dítětem na pohotovost, kdy ne. Kdy a proti čemu ho dáte nebo nedáte očkovat. Kdy odmítnete antibiotika, nebo si o ně naopak řeknete. Jediné, co mohu k tomu poradit je, buďte opatrní, nenechte si nic namluvit, sbírejte informace, ale nepodlehněte bez jejich prověření. Testujte, pozorujte a zapisujte.

 

7. Partnerský život

Velké změny vás čekají v partnerském životě. Dítě je pro vztah obrovská zátěž a i když se oba radujete z potomka, občas je toho moc a máte pocit, že mít dítě bylo to nejdivnější rozhodnutí, co jste udělali. Jen málokdy už budete sami dva. A budete se slzou v oku vzpomínat na ty dovolené bez dětí, kdy jste chodili spát, jak se vám zachtělo, přes den se váleli na pláži a nechápali, že zásadní kvalitou pro výběr hotelu může být, zda má dětský koutek, dětskou postýlku zdarma, jídelní židličky a malý počůraný minibazén. Každou konverzaci bude rušit buď ječení nebo dvd s krtečkem. Na váš oblíbený sex ráno můžete zapomenout, protože mimino je vzhůru vždycky dřív než vy. Režim dne se točí kolem dítěte a když máte štěstí, zbývají vám alespoň části večera. Využijte je. Mluvte spolu. Zavolejte chůvu a jděte na večeři, do kina. Střídejte se ve všech činnostech a pomáhejte si.

 

8. Ten, kdo je s dítětem doma, to má těžší, pochvalte ho

Nezáleží na tom, jakou práci vykonáváte a kolik se denně naběháte a nastresujete. Jakmile přijdete domů, oceňte partnera - partnerku, který (která) se stará o vaše dítě. Není důležité, kde je podle vás pravda. Tohle pravidlo platí na 100 procent. Ten, kdo je doma, to má těžší! To je kategorický imperativ :) Starat se 24 hodin o dítě není žádný med a člověk se cítí izolován, zapomenut, nedoceněn, neupraven, upatlán. Zapomeňte věty typu – co jsi tu celý den dělal(a)? Jsi na dovolené, tak proč není vyprané prádlo? Uvařená večeře? Pravděpodobně to byl těžký den. Chápavě druhého obejměte a převezměte část úkolů. Pro psychickou rovnováhu rodiny tak uděláte obrovskou službu.

Jedno pozitivum na závěr. I když se to teď zdá neuvěřitelné - časem bude líp. Opravdu bude!!!! A budete mít radost a přiblble šťastně se usmívat nad každou větou, básničkou, výkresem, jako to pyšně dělám já. Ale ta první fáze je pro normálně a s radostí pracujícího a myslícího člověka zkrátka na mašli, to si nalijme čistého vína.

 

autor: Tereza Boehmová (ree)

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

HaJa
26.2.2019 09:42

Terezko, díky!!!!

Ursa
26.2.2019 18:08

Super, skvělé, děkuji za článek (: a super zmínka o té mánii s kojením (:

Evelina298
26.2.2019 21:51

Fakt trefné! Jako bych to psala sama :-) hlavně bod 8 mi mluví z duše!!! Ale je to fakt - bude líp!! Mám 3 letého synka a roční dcerku a už se blýská na lepší časy. Dámy, maminky, držte se!!!

Ely
13.3.2019 00:09

Bod číslo 5 a jednorázové natahovací pleny: Buďte tak laskavá, a dejte sem tedy nějaký relevantní odkaz, kde se dozvím, že je odzkoušeno, že praní plen je stejně neekologické jako vyhazování tun jednorázových, nerozložitelných plínek plných absorbentu a plastů. Díky.

Ely
19.3.2019 09:24

No tak, pořád čekám, až mi paní Tereza Boehmová vysvětlí, jakto, že nejsou látkové plenky ekologičtější než plastové :D a kde to bylo vyzkoušeno :D.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip