Čtu na tomto místě různé příběhy, a tak jsem se i já rozhodla svěřit se se svou těžkou situací, která mě ubíjí. Všechno moje trápení začalo...
Zpět na článek
Babinet.cz /
Magazín /
Čtenářské příběhy /
Marie (70): Syn mě odstěhoval do chlívku. Tohle jsem si... /
Vaše názory
Marie (70): Syn mě odstěhoval do chlívku. Tohle jsem si nezasloužila
Další z magazínu
-
Věrnost mi nebyla dána do vínku, manželce jsem proto navrhnul otevřený vztah. Sbalila mi kufry, píše Tomáš
Občas zde pročítám příběhy nevěrnic a nevěrníků. Je evidentní, že člověk prostě není monogamní...
-
Příteli vadí, jak vychovávám svou dceru. Asi budu raději zase sama, píše Ilona
Mám čtrnáctiletou dceru, kterou vychovávám sama od jejích dvou let. Od jejího otce jsem tehdy...
-
Manžel mě neustále uráží a naše desetiletá dcera jeho chování opakuje, píše Vlaďka
S manželem máme letitý vztah. Už jednou jsme měli velkou krizi, kterou jsme nakonec sice ustáli, ale historie se zase...
-
Dcera nehodlá vnoučka očkovat. Rizika si nepřipouští, píše Eliška
Když mi dcera oznámila těhotenství, byla jsem šťastná. Celé těhotenství je ukázkové,...
Nejčtenější články
- Jste upřímní moc nebo málo? Vaše znamení zvěrokruhu napoví, jak jste na tom
- Co o vás prozrazuje den narození. Odhalte další střípek vaší osobnosti
- Stres po návratu z dovolené: Jak se vyrovnat s návratem do každodenního režimu a do práce
- Žena po 40: samostatná, sebevědomá, v kondici a pro mnohé muže atraktivnější
- Nejlepší letní šaty pro ženy nad 50 let
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Opakuje se to pořád, pořád, pořád, pořád. Asi je marné lidem klást na srdce, že střechu nad hlavou nemohou převést na děti nebo jiné milované osoby, pokud si do darovací slouvy nevloží dobře ošetřené věcné břemeno práva dožití a plného užívání až do konce. Dobře ošetřené! Je mi líto, Marie, že to takhle dopadlo, řekla jste si o to tím darováním bez věcného břemene. Takhle končí mnoho podobných případů, dříve či později asi většina. Teď už s tím nic nenaděláte, bohužel.
Bydleli jsme s manželem dlouhé roky v domě s jeho otcem ve společné domácnosti. On tu měl ukotveno doživotní bývání. Bydlel s námi až do své smrti. Nikdy by nás nenapadlo s ním nemluvit nebo ho šikanovat. Já Vám radím dát si žádost do domova důchodců. Je mi Vás moc líto, to není život.
Radila bych poohlédnout se po penzionu pro důchodce,třeba i na opačném konci republiky.U nás takový penzion máme a je na něj pořadník.Každý má k dispozici pokoj s kuchyn.koutem,vlastní sociální zařízení.Může si úvařit nebo využít služeb jídelny v penzionu,i prádelny.V přízemí má ordinaci lékař.Na domov důchodců je paní ještě mladá.Než žít v takových podmínkách,to je lepší útěk.
Dodatek:někdy takové penziony bývají i označeny "dům s pečovatelskou službou".Je to vlastně totožné.Je potřeba navštívit svého lékaře,s ním se poradit.Obvykle bývá nutné k žádosti o umístění přiložit výměr důchodu a vyplněnou žádost,i potvrzení od lékaře o aktuálním zdravotním stavu.Na internetu ze najít po celé republice dost takových penzionů,jsou tam uvedena tel.čísla na kterých se domluvíte.Jen je třeba neotálet a jednat.Jsou na byty pořadníky.
Kristepane. Co všechno je možné. Těm Vašim mladým se tohle jednou vrátí. Jejich děti se k nim zachovají stejně. Jak to tak čtu, umějí jenom brát. Ano, lépe by člověku bylo v domě pro seniory. Požádala bych, být Vámi, o pomoc svého lékaře. Pozdě radit...ale k čemu jste převáděli majetek na syna...stejně by jednou dědil jenom on, když máte jen jeho...?
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.