Pomalu se blížící jaro láká k výletům. Zajímavým cílem jsou například střední Brdy, které ukrývají mnoho zajímavých míst. Můžete se kupříkladu vydat k opuštěnému vojenskému letišti, které má rozměry přibližně 520×60 metrů a je položeno v nadmořské výšce 630–645 metrů. Jeho sklon prý dával pilotům pořádně zabrat – zatímco na východ stoupá, na západ klesá. Snad právě proto se o něm tradují historky o nehodách, které se tu měly stát ve druhé polovině 20. století. Leží pod vrchem Hejlák, nedaleko Zaječova, a kdysi to bylo vojenské letiště. Vybudovali ho pravděpodobně Němci za 2. světové války kolem roku 1942, aby sloužilo kurýrním letům a zásobování. Původní dřevěná věž již dávno zmizela a s ní i část historie.

 

Podle jedné z legend měl právě odsud v roce 1938 odletět do exilu prezident Edvard Beneš. Kdyby to byla pravda, muselo by být tedy letiště starší, než se uvádí, ale je to dost nepravděpodobné. Po 2. světové válce upadlo letiště téměř v zapomnění. Občas se využívalo jako shromaždiště vojenské techniky, ale přistání letadel tu byla spíše výjimkou.

střední Brdy / foto Petr Matura

Zřejmě nejzajímavější událostí posledních let bylo nouzové přistání amerického bitevního vrtulníku Apache během cvičení NATO v roce 2000. V roce 2015 se tu natáčelo několik scén filmu Anthropoid, zachycujícího atentát na Reinharda Heydricha. A tak se alespoň na stříbrném plátně letiště vrátilo do časů 2. světové války.

Nejkratší cesta vede ze Zaječova. Stačí se vydat po silnici vzhůru až k rozcestí U Bílého křížku, kde odbočíte na kostkami zpevněnou cestu vpravo. Po dvou kilometrech chůze vás zavede přímo na letiště. Pokud si chcete výlet prodloužit, můžete se vydat z Malé Vísky. Cesta vás povede lesem kolem Jindřichovy skály a sedlem mezi Hejlákem a Beranem, až dorazíte k rozcestí U Bílého křížku. Odtud už stačí jen pár set metrů do mírného kopce a ocitnete se na bývalé ranveji.

Za návštěvu však stojí i zmíněná obec Zaječov, které dominuje augustiniánský klášter svaté Dobrotivé. Ten byl založen Oldřichem Zajícem z Valdeka, významným šlechticem, jehož rod sahal až do 12. století. Oldřich měl blízké vazby na královský dvůr a pravděpodobně byl ovlivněn příkladem své příbuzné Anežky České, zakladatelky církevních institucí.

Legenda praví, že místo pro klášter určila sama Bohorodička. Nejstarší stavbou byl kostelík Zvěstování Panny Marie, který později prošel úpravami. Hlavní kostel byl barokně přestavěn po roce 1676 a jeho dominantou je rokokové plátno „Prosba Panny Marie k Oldřichovi z Valdeka“ z roku 1745. Kostel má unikátní varhany, na které hrál i Antonín Dvořák.

Mezi další památky Zaječova patří kaplička z 18. století, lidová architektura dřevěných staveb a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709. V obci se též nacházejí pomníky obětem světových válek a historický hřbitov s litinovými kříži.

V okolí se můžete též vydat ke zřícenině hradu Valdek. Ten založil ve 13. století starobylý rod Buziců. Prvním známým šlechticem s přídomkem „z Valdeku“ byl výše zmíněný Oldřich Zajíc. V době národního obrození se hrad stal oblíbeným místem českých vlastenců, mezi nimiž nechyběli Karel Hynek Mácha, Josef Jungmann nebo Božena Němcová. Hrad je obestřen celou řadou tajemných pověstí a pokud se na něj vydáte, můžete prý potkat Bílou paní. Cesta k hradu je dobře přístupná.

napsal Petr Matura

Zdroje: mapy.cz, zajecov.cz, poznejbrdy.cz, hrady.cz, Dvořák, O.: Pustinami středních Brd