Svatá Lucie se narodila okolo roku 286 v sicilských Syrakusách, v rodině zámožných křesťanů. Světice měla uzavřít sňatek s bohatým pohanským mladíkem, ale sňatek odmítla a své věno rozdala chudým. Pohanský mladík pak sv. Lucii udal jako křesťanku. Když nechtěla obětovat pohanským bohům, byla přivázána ke spřežení několika volů, kteří ji měli odtáhnout do místního nevěstince. Svatá Lucie však stála pevně na místě a ani volské spřežení s ní nedokázalo pohnout. Dívka pak byla v roce 304 v Syrakusách umučena. V kostele sv. Jeremiáše a sv. Lucie v Benátkách v Itálii se nacházejí ostatky této světice.

 

Svatá Lucie je patronkou slepců a nemocných dětí, služek a sedláků. Světice je pomocnicí při očních chorobách, při bolestech v krku a nejrůznějších infekcích, při krvácení a úplavici. Svatá Lucie má svátek 13. prosince.

Na čtvrtý adventní svátek pořádnost hospodyněk kontrolovala tajemná bílá postava, svatá Lucie: foto / Skanzen Přerov nad Labem, foto Jan Švéda

Svátek Lucie a lidové zvyky

V českých zemích bylo na sv. Lucii zakázáno příst len a drát peří. Po vesnicích chodily ženy převlečené za Lucky, v bílém oděvu a se zamoučeným obličejem. Děti, které se uměly pomodlit obdarovávaly, ostatním hrozily metlou. Když Lucky v některé domácnosti zastihly hospodyni, kterak dere peří nebo přede len, peří rozfoukaly a kužel s předivem odnesly.

Před dnem sv. Lucie se většinou končilo s přástkami a pokračovalo se zase až po Vánocích. Takže Lucky toho měly celkem dost za úkol, podle toho taky nosily své atributy. Některé Lucky měly husí peroutky, čistily domácnosti, nebo při kolovratu měly nějaký proutek nebo dřevěný nůž. Různorodost byla opravdu velká.

Velmi známá je lidová pranostika: „Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“ Vyskytl se názor, že se jedná o omyl našich předků. S tím však nelze souhlasit, neboť lidové pranostiky vycházejí z dlouhodobého pozorování našimi předky. Tento rozdíl vyplývá z nesrovnalostí mezi starším juliánským kalendářem a skutečným slunečním časem. Juliánský kalendář se v důsledku určitých nepřesností posunoval každých 128 let zhruba o jeden den vpřed. Propočty lze zjistit, že ve 14. a 15. století svátek sv. Lucie připadl na den zimního slunovratu, a právě tehdy tato lidová pranostika vznikla. Po reformě kalendáře a posunu času byl svátek sv. Lucie stanoven na 13. prosince, ale ústní tradice o upíjení noci sv. Lucií přetrvala staletí.

Svatá Lucie v lidové pranostice:

• Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
• Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.
• Na svatou Lucii jasný den, urodí se len.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz