Zelená Hora je místem s hlubokou historií. Podle starých vyprávění právě zde zanechal svatý Vojtěch, když v 9. století putoval krajem, otisk v kameni. Některé legendy dokonce tvrdí, že na Zelené Hoře mohl být i světcův dočasný příbytek. Po jeho odchodu však prý zámek začal chátrat, jako kdyby ztratil svou posvěcenou ochranu…

 

Místní lidé si také vyprávějí o mnichu Deodatovi, jehož zbožný zpěv se kdysi až do jeho smrti nesl z kopce. Na památku jeho oddanosti zde byla zřízena kaple a údajně dodnes se za tichých nocí ozývá jeho melancholický hlas.

Zámek Zelená Hora / foto Petr Matura

Přízrak Černé paní

S příchodem barokní přestavby v 17. století se k zámku Zelená Hora pojí znepokojivé události. Hrabě Adolf Bernard z Martinic, pán tehdejšího panství, se rozzuřil, když odhalil lásku své dcery Marie Dominiky k místnímu kuchaři. Podle jedné mrazivé verze pověsti nechal hrabě jejich novorozené dítě zadusit a dceru vyhnal. Od té doby se prý v nočních hodinách z hradních sklepů vynořuje zjevení plnoštíhlé ženy v černých šatech, takzvaná „černá paní z obrazu“, a s nářkem bloudí chodbami. Usedavě zde pláče nad ztrátou svého zardoušeného synka. Její portrét, zachycující ji v černém smutečním oděvu, měl kdysi viset na zámku jako trvalá připomínka této tragédie.

Krutý mušketýr

Jiná strašidelná pověst vypráví o zlém mušketýrovi, který na Zelené Hoře terorizoval místní obyvatele. Jeho krutost vůči rolníkům, zvířatům i mladým dívkám neměla mezí. Jedné osudné noci byl však na cestě k zámku přepaden a i se svým věrným, velkým černým psem umrskán k smrti. Stalo se tak poblíž zámku, u kamenného mostu zdobeného šternberskou hvězdou a letopočtem 1705, kde kdysi stávala i socha svatého Vojtěcha. Zločiny mušketýra mu nedopřály klidu ani po smrti a od té doby prý straší v okolí, někdy i u Červeného mostu pod Zelenou Horou, kde je slyšet jeho zlomyslný smích a hrozivé štěkání jeho psího společníka.

Kamenný pastýř

Při sestupu strmou cestou od zámku k vesnici Klášter nelze přehlédnout množství rozesetých balvanů a skalisek, mezi nimiž jeden ční vzhůru. Místní věří, že se jedná o zkamenělého pastýře a jeho stádo. Kamenné ovce jsou rozesety po svahu téměř od samotného zámku až nad Klášter. V den výročí jejich proměny v kámen prý na krátkou chvíli ožívají a ozývá se srdceryvný nářek zkamenělého pastýře.

Bloudící duch

Kromě těchto vyprávění se traduje i zjevení bílého přízraku dávného soudního úředníka, který měl být na konci 15. století na Zelené Hoře nevinně uvězněn. O půlnoci prý jeho duch vychází ze sklepení a tiše bloudí chodbami. Hledá zde snad spravedlnost, které se mu za života nedostalo?

Rukopis Zelenohorský

Zámek je samozřejmě také spojen s nálezem Zelenohorského rukopisu. Okolnosti jeho objevení a otázky ohledně jeho pravosti ještě až do dnešních dnů vzbuzují vášnivé debaty a přidávají další vrstvu tajemství k tomuto pozoruhodnému místu…

napsal Petr Matura

Zdroje: zelenahora.cz, Stejskal, M.: Labyrintem míst klatých, zelenahorazije.cz, hrady.cz