Její obrázky zaujmou na první pohled. Půvabné linie, syté barvy, krásné náměty. A pod tím vším ještě jedna vrstva, čárové křivky, které se prolínají celým obrázkem. Mimoděk je sledujete a ani nevíte, jak se odpoutáváte od každodenní reality a pomalu začínáte meditovat. Zvlášť, když vezmete do ruky barvičky a začnete si vymalovávat relaxační omalovánky Gabriely Kubenové podle svého. A nejsou to jen omalovánky. Máme tu i úžasný věčný kalendář anebo autorské hrníčky. A především spoustu dalších plánů.

Gabrielo, jak jste se vlastně k malování a tvorbě tohoto druhu dostala? To přece není vaše původní povolání?

Ne ne, máte pravdu, mé původní povolání to není, ale přece jen má kresba a malba něco málo s mou profesí architektky společného. Kreslit by architekt měl umět, kdysi se kreslilo tuší na pauzák, říkávala jsem tomu tahání čar. Všechny mé návrhy totiž začínaly skicováním tužkou na tzv. šmírák (hodně dávno se prodával v roli průsvitný papír UNIVERSAL) a to platí dodnes, než začnu tahat čáry v počítači, vzniknou nejprve návrhy na papíře, ruka je totiž rychlejší a pružnější.

Já malovala ale od malinka, dokonce jako sedmiletý špunt jsem měla svůj obrázek v novinách a dodnes mám ten výtisk schovaný. Kresba mě provází celý život, jen jsem na ní poslední léta trošku pozapomněla.

Relaxační omalovánky jsou dnes velká móda, ty vaše se ale od běžné komerční produkce přece jen trochu liší. Nabízejí totiž k jednotlivým znamením zvěrokruhu také otázky, nebo náměty, k zamyšlení. Myslíte, že málo přemýšlíme?

To si nemyslím, spíše naopak, jsme zahlceni informacemi a v hlavě to pak je jak ve včelíně, chce to možná zvolnit a nechat se vést jen jednou myšlenkou, právě tou inspirační, kterou nám poskytla tarotová karta pro konkrétní znamení, a tou informací se můžeme nechat vést právě při vybarvování toho našeho znamení zvěrokruhu. V relaxačních omalovánkách najdeme i znamení čínského zvěrokruhu a až mě samotnou překvapilo, jak se ty dvě otázky k zamyšlení doplňují.

Někdy mám pocit, že třeba muži, na rozdíl, od žen, v sobě tu přemýšlivost nemají. Zejména pokud jde o vztahy a přemýšlení o nich, což jsou naopak naší, ženskou doménou. Nemyslím teď jen vztahy partnerské, ale třeba i v rodině, v pracovním kolektivu, přátelské. Jaké jsou vaše zkušenosti?

S tím bych asi trošku nesouhlasila, že by muži méně přemýšleli, jen si myslím, že myslí a přemýšlí jinak, vždyť jsou přece z Marsu a my, ženy, z Venuše…J

Také vaše autorská řada hrnečků je vlastně o vztazích – měly by vyjádřit naši náklonnost k tomu druhému, případně oslavit nějaký svátek, což je opět o setkávání, o vztazích. Jsou vlastně ještě taková osobní setkání dnes důležitá?

Ve světě internetu, který nás navzájem velice spojuje, nás ale velice rozděluje, jsou osobní setkání pro mě velice důležitá.  Často jsem říkala, že mi internet vzal manžela, ale přivedl do života zase druhého osudového muže, kterého bych jinak potkat nemohla. Nechci, aby se tato setkání omezila na sms zprávy, e-maily a podobné virtuální vzkazy. Proto si myslím, že mé autorské hrnečky právě těmto osobním setkáním i v rodinných kruzích mohou pomoci.  Mohou nám pomoci také vyjádřit city k druhé osobě, když se mi třeba sami ostýcháme, a být potom jejich hmatatelným dokladem.

A do třetice – věčný kalendář, kam si jednou provždy zapíšete narozeniny osob, které jsou pro vás důležité. To může vymyslet jenom žena pro další ženy. Anebo myslíte, že to ocení i nějaký muž?

No, tento kalendář vznikl prakticky i z mých potřeb, každý rok si přepisovat do kalendáře, kdy má kdo narozeniny. Samozřejmě u těch nejbližších je to jasné, že to člověk nezapomene, ale máte i spoustu vzdálenějších příbuzných a přátel a pokud vám to nepřipomene facebook, tak jste nahraní. A ne všichni vaši známi, kamarádi na facebooku jsou, což je i dobře. A muži, ti by to mohli ocenit, říkám mohli schválně, protože si spíše umím představit, že muži koupí kalendář právě pro své protějšky, aby za to schovali tu svou potřebu nezapomenout na datum svatby. Bude-li to mít někde denně na očích a manželka bude pravidelně listy kalendáře otáčet, nebude mu to muset ani připomínat. Myslím si, že je to právě proto prima dárek.

Kalendář je velice netradičně řazen právě podle znamení zvěrokruhu a začíná znamením BERAN, tzn. 20. březnem. A pro někoho, kdo si koupí omalovánku, může být i inspirací k vybarvování. Ale nutné to není, protože věřím, že naše fantazie je bezbřehá a relaxační omalovánky jsou k pouštění uzdy fantazii přímo určené.

Pojďme se teď podívat na praktickou stránku věci. Svoje výrobky si sama navrhujete, sháníte výrobce a také si výrobu sama zaplatíte. Dá to hodně práce, najít výrobce podle vaší představy?

Není to úplně jednoduché. Ale měla jsem na výrobce štěstí, někteří mi byli doporučeni a některé jsem našla sama. Co mě samotnou nejvíce překvapilo, je můj perfekcionalismus. Nikdy jsem si to o sobě nemyslela, vždy jsem si myslela, že mi je všechno tak nějak jedno, tedy… žila jsem v tom i díky mým rodičům, kteří mi to dávali náležitě najevo, že nic, co udělám, není dost dobré… Jenže ve skutečnosti se ukázalo, že to tak není, překvapilo mě, jak mně samotné záleží na tom, aby to dobře dopadlo, aby obrázky neměly chybu, ani tu nejmenší, jak je to pro mě důležité, takže i výrobci si se mnou občas užijí. A někdy se někdy najde chybka až po vytištění, tak se to tiskne znova, protože si to nedovolím pustit do světa.

Vzpomínám si, jak mi jednou mamka, když viděla mé obrázky, říká, „ty obrázky ale vůbec nesouhlasí s tím, jaká jsi“, přiznám se, že jsem tomu nerozuměla. Tak mi bylo vysvětleno, že ty obrázky jsou takové hezké, dokonalé, takové čisté a barevné… ale že já takový život nežiji. Chci tím vysvětli i to, že mamka nikdy můj tvůrčí nepořádek a chaos na mém pracovním stole, nechápala jako tvůrčí nepořádek, ale jen nepořádek….:-)  tak takhle já žiju… v tvůrčím chaosu a světě div se, žiju v tom ráda a jsem šťasná.-)

Samozřejmě nestačí jen něco vyrobit, musíte to také prodat. Jak to děláte? Anebo to je obchodní tajemství?

Obchodní tajemství to určitě není, máme webové stránky, kde své produkty prezentujeme, teď ti říkám v množném čísle, protože mi s tím digitálním světem pomáhá můj syn, já raději kreslím, než abych ovládala všechny ty taje digitálního světa. Prezentujeme, kromě jiného, své produkty v babinetshopu http://www.babinetshop.cz/darky/ a  fler.cz (https://www.fler.cz/shop/hapi-design) a věříme, že se to všechno krásně „rozjede“. Jsme totiž na začátku, na tzv. startovací čáře a proto hurá do světa, mezi lidi. Našim mottem je „Tvoříme pro váš úsměv“ a já k tomu dodávám, že když vám na tváři naše kresby vyloudí úsměv, splnily to, co jsem do nich vkládala, udělaly radost a díky radosti i pohodu. A celé je to začárované – teď to myslím jako ve vztahu k těm čarám jako k linkám, nikoli k čárám jako kouzlům - mandalovou křivkou – spirálou- která pro mě znamená mnoho.

Spirála je pro mě symbolem pro proces růstu a životní cesty, a pokud je cesta propojena s radostí, je pak smyslem života. Už je to hodně známe, ale říkává se, že životním cílem není cíl samotný, ale cesta k němu, protože na té cestě je možno růst. O tom by se dalo povídat hodiny a hodiny.

Vím, že máte rozpracovanou sérii kreseb pracovně nazvanou exotičtí ptáci a květiny. Kde najde uplatnění?

Za tuhle inspiraci děkuji jedné velice milé bytosti, tedy vám…

Děkuji!

… a kreslí se mi to nádherně a těch nápadů, jaké exotické ptáky ještě nakreslit a s jakou květinou je spojit je pro mě úžasné. Díky tomu se i já v podstatě učím, kde kdo žije a jaká je kolem něj květena. A využití bude určitě i na další produkty. Autorskými hrnečky jsme začali, další v plánu budou i hrací karty, takové trošku vzdělávací, možná i kvarteto, pro malé možná i pexeso a možná i puzzle. Nápady přicházejí někdy zcela nečekaně. Kdo nás bude sledovat, všechno se dozví, protože jsme i na facebooku  - https://www.facebook.com/HAPI-design-cz-739493732898910)

Také jsme mluvili o žirafách cestovatelkách, vlastní sadě tarotových karet nebo unikátní sérii výkladových a meditačních karet Soví moudrost. Jak vám to jde od ruky?

Někdy si říkám, že by den měl mít 72 hodin, abych stihla všechno, co chci. Ale ano, všechno je rozpracované, na některé věci hledám i spolupracovníka, tvořivého psavce na básničky na pohádky. A na všechno tvoření jsem natěšená, a když se do toho pustím, jde mi to od ruky. Kreslením se dostávám jakoby do jiného světa, kreslením dobíjím baterky a kreslením žiji, tam jsem to já, vím to, na rozdíl od mamky.-)

O nápady, jak vidím, nouzi nemáte. Co ale považujete v životě tak nějak za zásadní? Dá se úspěch jednoduše vydřít anebo musíte mít i trochu toho pověstného štěstí? A když vy sama máte nějaké pochybnosti, jak je řešíte? Začnete kreslit, vyložíte si tarot, vyrazíte do přírody?

Jak jsem již říkala, fantazie je bezbřehá a hlavně ta moje. Já vůbec nemusím pouštět uzdu mé fantazii, já ji občas musím jen usměrnit, protože mě toho baví tolik, že by to vystačilo na několik životů, tak si to prostě asi někdy splním v tom jiném životě. A taky si myslím, že je někdy občas důležité být na správném místě ve správný čas, ale jak to poznat, že? Kdy je ten správný čas a kde je to správné místo? Občas si myslím i to, že když se něco nepovede, například vydání mé obrázkové knihy s básničkami, je to jenom proto, aby mohlo vzniknout něco jiného. Takže já neúspěch nikdy nevnímám jako neúspěch, ale jen usměrnění mé životní cesty k těm mým kouzelným snům.

Jitka Lenková

Obr. Gabriela Kubenová, archiv Gabriely Kubenové