Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Babička se dožaduje hlídání víc, než je mi příjemné. Malého by nejradši hlídala pořád, stěžuje si Adéla

Babička se dožaduje hlídání víc, než je mi příjemné. Malého by nejradši hlídala pořád, stěžuje si Adéla

31.10.2022 - redakce Babinet.cz

Můj manžel je jedináček. Já jsem naopak z velké rodiny a mám tři sourozence. Moje máma nikdy neměla čas se starat jen o jedno dítě a v lecčem jsme si my děti musely poradit a vystačit samy. Můj muž byl vždy opečovávaný a jeho maminka mu věnovala veškerou pozornost. Teď je tchyně v důchodu a snaží se o totéž s naším synem.

ilustrační foto / Freepik

Náš malý má teprve jedenáct měsíců. Ještě nejsem připravená na to, aby mi ho někdo bral na celé dny. Přesně to si ale moje tchyně přeje a pořád na mně malého loudí. Nejraději by ho u sebe měla co druhý den. Dokonce mi už i navrhla, aby u ní byl malý přes noc. My bychom si tak prý mohli s manželem trochu vydechnout a zajít si třeba na večeři. Já ale nepotřebuju jít na večeři, potřebuju se večer věnovat svému synkovi. Můj manžel by takový oddech uvítal, ale já zatím nechci. Nevím, proč bych vůbec měla vysvětlovat, že za mě osobně ještě nenastal ten pravý čas. Až bude malý trochu větší, ať u babičky klidně tráví i noc, ale teď zatím ještě ne.

S tchýní o tom zkouším mluvit, ale vždy mi jen vyčte, že jsem až moc upjatá a na malého jsem až příliš fixovaná. Možná, že má v tomto moje tchyně snad i pravdu, ale já to zatím jinak neumím. Nejsem zastánce toho, aby takhle malé děti byly od rodičů pryč dlouho. Užívám si, že mě má malý jen pro sebe. Pamatuju si, jaké to bylo, když naše máma byla s tolika dětmi v jednom kole a musely jsme se o ni dělit. Já si to se svým synem užívám a možná i sobě vynahrazuju to, co jsem neměla.

Moje tchyně je však neodbytná. Pořád mi volá nebo píše, že chce malého pohlídat. Samozřejmě, že jí vnoučka na hlídání dávám, ale ne na tak dlouho, jak by si ona představovala. Přijde mi, že procházka od dvou do sedmi, když už se malý musí koupat, bohatě stačí. Tchyni to však pořád není dost a nepřestává s prosbami. Není dne, aby mi nenapsala, jestli si malého zase může vzít. Když s ním mám své plány, je uražená. Schválně pak chodí na neohlášené návštěvy a občas se ani nedostaneme ven, protože maminka mého muže se zkrátka nechce zvednout. Spustí na mě, že je s malým tak málo, tak ať jsem trochu chápavější a dopřeju jí čas u nás doma, když už malého nechci na noc pouštět k ní.

Takto je to pořád dokola. Je pravda, že tchyně mi do ničeho nezasahuje, ale ten nátlak mě vyčerpává. Je to pořád o jednom a tomtéž. Naléhá a tlačí na mě den co den. Manžel je v tomto na její straně a myslí si, že by mi to jedině prospělo, kdybych malého dávala na hlídání častěji. Já to tak ale necítím a jsem už velmi unavená z toho neustálého obhajování a vysvětlování. Nechci nic jiného než trochu času. Malý povyroste a pak ať si je s babičkou klidně dle její libosti. Zatím má být ale takto malé dítě co nejvíce s maminkou.

Adéla, 28 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Damián
1.11.2022 11:41

Máte naprostou pravdu. Babička svou péči přehání. Je to Váš syn a pouze Vy si nastavte pravidla, kdy bude s ní. Já jsem prožila něco podobného. Vše se odehrávalo v 80. a 90. letech. Měla jsem malé děti a moje matka mě nutila pořád jezdit k ní. Zpočátku mi to nevadilo. Ale později jsem měla pocit, že už svůj domov ani nemám a děti také ne. "Ale já je hlídám ráda, je tu čerstvý vzduch", slyšela jsem pořád. Manžel už to vzdal a řekl jí, že má doma práce dost. Já byla zaslepená a tolik jí věřila a jezdila tam pořád. Nakonec se mi rozpadl vztah a já až po letech zjistila, že nebylo správné jen se s dětmi upínat na babičku a manžela nechat samotného. Měla jsem víc problémů, ale tento byl jeden z nich...

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip