Klaus jako člověk

Na ten kritizovaný pořad, natočený televizí Nova, jsem se náhodou dívala. Líbil se mi. Člověk rád vidí, že i hlava státu má "obyčejné starosti" Co mne ale, a nejen v tomto pořadu, zvedá ze židle, je servilita lidí obklopujících prezidenta. Člověku je za ně až hanba. Naopak jsem ocenila představitele strany zelených Martina Bursíka, který při návštěvě hradu upozornil hlavu státu na to, že kdyby se vyměnily na hradě žárovky za úsporné, dalo by se nejen ušetřit, ale i pomoci ekologii. Toto “šetření na hlavě státu“ se panu prezidentovi moc nelíbilo. A vůbec slovo ekologie, globální oteplování, nebo souvislost hurikánů s globálním oteplováním, působí na pana prezidenta jak červený hadr na býka. Tyto připomínky označuje za "neoveřená fakta." Vzpomínám si, že už v minulosti, po odvysílání televizní besedy s ekologem prof. Janem Kellerem, při níž Klaus bagatelizoval špatné životní prostředí u nás, se zvedla vlna nevole. Taky mě pan prezident rozlobil. Omlouvala jsem ho tehdy, že v prudké debatě pragmatického ekonoma a zatvrzelého ekologa, kdy se v otázce priorit shodnout nemohou, se řekne nechtěně ladacos. Také jeho neslavný výrok z minulosti, že špinavé peníze neexistujíi, se dodnes přetřásá jak horký brambor, kdykoliv se narazí na praní špinavých peněz u nás. Dodnes se ale uklidňuji, že Klaus chtěl jen vybídnout občany, aby při jakémkoliv podezření na nezákonné obohacování či praní nelegálních peněz upozornili příslušné orgány. Pokud se u peněz neprokáže, že pocházejí z trestné činnosti, platí i zde presumpce neviny, takže jsou to peníze jako každé jiné.

Prezident je opravdu jen člověk a proto se mu nemusí všechno povést. A tak jako u jiných lidí pokládám i u Klause na jednu misku vah všechna pro a na druhou proti, a ať těžkám jak těžkám, Klausův přínos pro občany této země až do této doby výrazně převažuje.