Zeptejte se mužů

Lucka se ptá:

Dobrý den, chtěla bych vědět, proč když se s přítelem pohádáme, on chce odejít, uklidnit se atd. Druhý den je to třeba už v pohodě. Já bych ale chtěla klid po hádce,usmíření. Dělá to to více mužů nebo třeba i žen? Proč není schopen se uklidnit za chvilku? Děkuji

Vy ženy máte úžasnou (nebo šílenou ) vlastnost, hádat se kvůli maličkosti. Co hádat, udělat peklo kvůli neexistujícímu problému (vy to jako problém vidíte, jen nám někdy zapomenete říct proč a co je vlastně ten problém). My jsme víc realističtí. Každý se uklidňuje jinak. Já jsem prošel hádkou o ničem, která vyvrcholila tím, že jsem několikrát svoji partnerku upozornil, že potřebuji pracovat (klient čekal na zpracování dat a výsledek), pak jsem jí řekl, že má pravdu – několikrát (prostě jsem to potřeboval ukončit), pak už mi volal klient a ona pořád mlela svou (šlo o takovou pitomost jako jestli má jet na kole nebo autem, já dodnes nechápu v čem měla problém, co bylo důvodem, že se nemohla rozhodnout), pak už jsem na ni řval, že má pravdu a co chce víc. Pak jsem pochopil, že to dál nejde, sklopil jsem notebook, odpojil šňůry, sbalil si věci a odešel. Od té chvíle jsem tam nebyl. Vlna výčitek letěla formou sms zpráv, moje odpověď zněla opět, že má pravdu. Nehodlal jsem se hádat o něčem, co nedávalo smysl ani řešení. V té hádce jsem jí totiž řekl obě varianty řešení, tedy ať jede na kole a potom ať tedy jede autem. Stejně to bylo k ničemu. Já jsem neznal další variantu a jí se ze dvou, které sama navrhla žádná nelíbila. Uklidnil jsem se až po třiceti kilometrech. Nedokázala mi říct co je problém a co chce vyřešit a dokázala naopak vytáhnout z historie i to, co nebyla pravda. Klasická hádka, kdy vám partnerka vyčte i problém s vysavačem, neboli daleko od tématu, daleko v čase. Nikdy předtím jsem se takhle neuklidňoval, a nikdy jsem také od nikoho takhle neodešel. Proč to píšu, protože si myslím, že byste měly vědět, že normálně potřebujem na uklidnění maximálně pět minut (já normálně vteřiny). Pokud je to víc, je to znamení, že se nejen uklidňujem, ale přemýšlíme, jestli to má cenu. Je to samozřejmě můj subjektivní pohled. Ale čistě realistický. Ze života.