Zeptejte se mužů

pája se ptá:

mám se dál trápit a čekat? můj muž měl před pěti lety milenku, trvalo to celý rok, o ničem jsem neveděla. jen jsem ho litovala, že má tolik práce, musí být v práci dlouho do noci a k tomu ještě pořád jezdit na služební cesty. byla jsem slepá. jednou jsem dostala sms,že můj muž mne již nemá rád a že je se mnou kvůli detem a mě neměl stejně nikdy rád a že má milenku. bylo to od ní. doslova jsem se sesypala, manžel se přiznal. skončila jsem u psychiatra.řekl mi ,že se s ní rozejde. jenže to nebylo tak jednoduché,pořád nám volala domů,jednou skákala z okna,podruhé byla těhotná,potřetí měla rakovinu. bylo to hrozné. přesto všechno jsem s mužem chtěla dál zůstat a dát jemu, sobě a třem dětem šanci. uplynul těžký rok,doufala jsem,že vše bude jako dříve. chyba. přišel za mnou nejmladší syn a řekl, hele co jsem našel v autě. byl to dárek od ní, s datem a věnováním. vše začalo znova. zrovna jsme se stěhovali do většího bytu na který jsme deset let čekali. opět mě čekal psychiatr.rozvést se nechtěl, chtěl zůstat s námi. dala jsem nám další šanci. snažila jsem se nevyčítat a být milá a to jsem očekávala i na druhé straně. měla jsem hrozné deprese a zalézala jsem stále víc do sebe, manžel se jen ptal, proč jsem zase naštvaná.tak to trvá dodnes. stále si nedovedu představit život bez něj. spíme každý zvlášt. moc se mnou nemluví a já se trápím dál a čekám. ale na co čekám,asi se to nezmění.jsem asi naivní. o děti se stará hezky. nevím co s tím ,co on chce, nechce se o tom bavit. co muž chce, když se takhle chová?

Milá Pájo, Vaši situaci Vám nezávidím, je zřejmě docela bolestivá a nepěkná. Co chce muž? Myslím si, že on sám vlastně ani neví, co opravdu chce. Co se týče milenky - jedná se asi o ženu, která je dost hysterická, svědčí o tom ty dřívější telefonáty s rakovinou, sebevraždou a těhotenstvím - asi chtěla Vašeho muže k sobě nějak připoutat a získat jej jen pro sebe a zvolila tento způsob, který je vyděračský. Rozumný muž na něco takového ovšem nepřistoupí, spíše ho takové chování odradí a znechutí - kdo by taky chtěl nechat sebou vláčet a přistupovat na podobná ultimáta, že? Píšete, že se s ní manžel již dříve rozešel, takže dárek bych nebral, jako něco důležitého a podstatného, dostal jej manžel od ní (tedy: iniciativa nebyla na jeho straně) a třeba to pro něj vůbec není důležité - a jste si jistá, že to po těch letech pokračuje? Pokud ano, tak je možné, že Vašemu muži schází z Vaší strany nějaká drobnost třeba v sexu - normální muž (tím myslím nenásilník, ne sadista a tak podobně.. ;-) pokouší ženu jen do té míry, aby ji do ničeho nenutil a nepřemlouval (a na druhou stranu tím nemyslím muže bez nápadů, inspirace a muže nudného..) a stane se, že je někdy svědkem hovoru manželky s kamarádkou, kde se baví o něčem, co je pro ně v dané chvíli naprosto nepřípustné a posléze si už pak ani nedovolí v intimní chvíli o cokoli říct - a pak, když by našel jinde, může být neštěstí hotové. Chyba bývá skoro vždy v komunikaci mezi partnery, zkuste ho nenásilně přimět k rozhovoru, třeba v nějaké pohodové chvíli u sklenky něčeho dobrého a uvidíte sama. Pokud by nic nepomohlo, zvažte, zdali Vám takové soužití stojí za to, vím, že píšete o třech dětech, ale asi by nemělo smysl trápit sebe, manžela a i ty tři děti, které velmi dobře poznají, že něco není v pořádku - a do svého života by si odnesly vzor rodiny, kde spolu máma s tátou nemluví, nežijí a přehlížejí se. Prostě bych zkusil VELMI otevřený rozhovor. Lepší "recept" mne nenapadá...