Kateřina (55): Manžel odmítá brát léky. Psychicky i fyzicky to ale odnáším já

Nedávno zemřel můj kamarád, 57 let. Dva bratři rok od sebe, oba na tom byli s tlakem zhruba stejně (vysoký), jeden léky svědomitě bere, druhý na to kašlal stejným stylem, jako asi váš manžel. Léky bral nepravidelně, někdy několik dní žádné. Dostal infarkt, zemřel na místě. Na ulici, našli ho pozdě. Tak hodný člověk. Máte dvě možnosti, ale hádky s manželem mezi nimi nejsou. Stres z hádek nepomůže ani jednomu z vás - tlaku vašeho manžela naopak přihorší. Varianta 1 (pokud jste ráda, že žijete s manželem): přinesete manželovi vždy ve správný čas lék na talířku, bez hádek, jako sestřička v nemocnici, a on ho spolkne a budete mu zařizovat předepsání další dávky (to dnes s ireceptem jde snadno, i když recept přijde na telefon manželovi (no, popravdě, přijde na ten telefon, jehož číslo manžel zadá svému lékaři do systému, takže když bude souhlasit s vašim číslem, bude irecept chodit vám.) Kašlete na to, že by měl sám nést odpovědnost za sebe. Samozřejmě by měl, ale on si asi na léky nevzpomene, anebo má přímo psychický blok připustit si, že není stoprocentně zdravý jako ve třiceti. Druhá varianta: smiřte se s tím, že vám odejde brzy, a vyrovnejte se s tím S neléčeným, nebo nedbale léčeným, vysokým tlakem to jeho srdce do 80 nevydrží.