S mým manželem spolu nejsme příliš dlouho. Brali jsme po ročním vztahu. Čili ještě ve fázi zamilovanosti, kdy drobná provinění a chyby druhému...
Zpět na článek
Babinet.cz /
Magazín /
Čtenářské příběhy /
Pavlína (31): Na mateřské jsem bez koruny. Manžel si myslí,... /
Vaše názory
Pavlína (31): Na mateřské jsem bez koruny. Manžel si myslí, že žena v domácnosti peníze nepotřebuje
Další z magazínu
-
Tchyně mě ve společnosti zesměšňuje, protože jsem přibrala a manžel se mě nezastane, píše Míša
S tchyní máme senzační vztah a vždycky jsme si dobře rozuměly. Je to hodně aktivní a vitální...
-
Se změnou práce přišla nejen manželova rezignace na společenský život, ale také ignorace potřeb rodiny, píše Jana
Dlouho se zdálo, že s manželem máme společný náhled na život. Přáli jsme si děti, dům, určité...
-
Kvůli léčiteli jsem přišla o všechny úspory, i o manžela, píše Jana
Už od patnácti let mi lékaři taktně naznačovali, že jednou budu mít problémy s otěhotněním. Mám...
-
Žena přišla o práci a začala pít! Teď je z ní regulérní alkoholička a odmítá odbornou pomoc, píše Ivan
S mou ženou jsme spolu pořádnou řádku let. Vychovali jsme tři děti, které dnes žijí své životy mimo...
Nejčtenější články
- O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře. Jaké tradice se vážou k tomuto svátku
- Berani se těší na vosí hnízda, Raci na rohlíčky. Jaké druhy vánočního cukroví jsou slabostí jednotlivých znamení
- Dopis Ježíškovi není nákupní seznam. Jak reagovat na nenaplněné představy, vysvětluje psycholožka
- Velká hvězdná předpověď na prosinec: Co závěr roku přinese Býkům? A proč by se Panny měly zaměřit na spánek?
- Tradice stavění betlému: Jaké základní figurky v něm nesmí chybět a z jaké strany musí přicházet tři králové
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Je to opravdu "vycucané z prstu".I kdyby to byla pravda, je možné přistoupit k problému jednoduše. 1 den k večeři krupičná kaše, 2. brambory se solí a čajem ,atp.
potom si vezme kartu a půjde se najíst ven....
Máme sice také jeden účet, ale 2 karty. Jen jedna karta? A jak paní fungovala před mateřskou, to posílala, také výplatu na účet manželovi a ten jí dával příděl??? Evidentně jo, když píše, že v době kdy pracovala, tak nebyl s vydáváním peněz problém. Pokud je paní svéprávná, tak mi to přijde docela dost divné. Chtěla bych vidět někoho, kdo nechává posílat výplatu na účet, ke kterému nemá přístup.
V roce 2019 opravdu zvláštní.V dnešní době názory manžela opravdu předpotopní a do budoucna nebezpečné.Může si najít milenku,rozvést se a paní zůstane bez jakýchkoliv úspor.Na to pozor,na to doplatilo mnoho žen.To není spřádání katastrofických scénářů,ale realita života.
Vzpomínám si na své první manželství. Měla jsem dvě malinké děti a na mateřské jsem dostala od muže jen nějaké drobné. Obrátila jsem se na sociální odbor. Musel mi posílat poštovní poukázkou aspoň minimum, které mu určili. Musel to respektovat. Bylo mi hrozně. V současné době mám s novým manželem jeden společný účet, 2 karty. Můžu si vybrat, kdy chci. On také. Základem je důvěra. Chodí mi tam i můj starobní důchod, přesto, že účet je manželův. Vše je o domluvě. Vám radím obrátit se na oddělení péče o rodinu na obecním úřadě. Starat se o dítě bez peněz nelze.
Tak si to prohoďte, ať jdou vaše peníze na výlety a zbytek vám zůstává. Nikde není psáno, že zrovna tahle koruna je přesně na tohle.. V klidu mu oznamte, že pokud vám i nadále odmítne přístup k penězům pro vaši potřebu, jednoduše si zažádáte o zasílání mateřské složenkou. Není nic jednoduššího.. nebo si zřídit vlastní účet. Však jste svéprávná a nemusíte žádat o svolení. 80 % dáte do rodinné kasy a 20 % si necháte na svá kafíčka, zmrzliny, nebo co já vím, to už je vaše věc. Jo a při rozhovoru (nikoli hádce) doporučuji neobviňovat ho, že je škrt, ale spíš vysvětlit, proč se cítíte špatně, pokud nemáte nějakou drobnou u sebe.. Dejte si předsevzetí, že se nenecháte vyprovokovat. Vaším cílem by mělo být se domluvit a ne na sebe vzájemně prskat špínu.
Počátek konce manželství mé dobré známé byl v tom, že si po dlouhých letech manželství a společného účtu založila svůj. Chtěla totiž svoje prachy za jednorázový překlad ke svým rukám. Sporných 11 tisíc na sebe nabalilo /chtěla za ně oblíknout dceru, odmítal jí je vydat, že se dávno utratily do domácnosti a že byly společné/ další problémy, takže nakonec rozvod. A za ty prachy si jela na dovolenou a sama. Nepřekousl to, že on měl jen ten plat, ve stejné výši a že neměl na to, aby si bokem vydělal. Ještě ji snižoval, že jí stejně za tu práci dají víte co. Člověk nemá pořád ustupovat a čekat. Měl by situaci řešit ihned. Paní má nárok na stejnou životní úroveň. Jednou si řekne, se dvěma třemi dětmi.....že jsem se tehdy nerozvedla....
kalupinka: to moc nechápu, kdo byl ten blbej? Ona, že si založila vlastní účet nebo on, že utratil peníze na domácnost?
No, tak to je krásný příklad omezování osobní svobody.... vlastně takové to domácí psychické týráníčko, aby holčička věděla, kdo má doma pindíka.... Pokud máte kam, tak pryč a rozvod. Jinak azylák a rozvod. Tohle se fakt nepovedlo. Ješitnost mu nedovolí přiznat chybu a pokud své chování pod nátlakem vaším či okolí přece jen změní, tak se nakrkne a vymyslí ještě větší blbost, aby dokázal, že toho pindíka fakt má - hlavně sobě, že....
No vidite my mame spolecny ucet a dve karty a manzel se NIKDY o penize nestaral. Ale nez jsme se vzali tak jsme si takove veci vyrikali dopredu. Spise se obavam ze kdyby se mi neco stalo tak skonci na ulici protoze si neumi nic zaplatit i kdyz jsem mu davala tolik lekci! Moje kamaradka je o 18 let starsi mela to same jak pisatelka a vyresila to tak ze manzelovi dala na veceri chleba s marmeladou a co ji daval penize na jidlo z nich si davala penize na stranu a prodala do bazaru co mohla. Ja bych s takovym drzgreslou zit nemohla. Ja sice nikam nechodim ale to pomysleni ze mne nekdo kontroluje bych nesnesla.
Je smutné, co si pani Pavlína prožívá na Mateřské dovolené. Její život mohu přirovnat k Psychickému násilí a čím dřív se vzepře a začne jednat tím to pro ni a jejich dceru bude lepší.Je nutné vše řešit co nejdříve i v Domově Důchodců se nechává danné osobě 10% z Důchodové částky pro osobní potřebu.V dnešní době je nejlepší řešení mít v Rodině Tři účty: Každý svůj Osobní a jeden Společný z nějž se platí Nájem, Inkaso, Hypotéka atd. - do kterého oba vkládají určitou částku. Já měla ve svém životě něco podobného trvalo to 30let než jsem se částečně vzepřela. Můj manžel se snažil rozhodovat o veškeré činnosti a výdajích - v den Výplatního termínu si přišel vždy do mého zaměstnání a Výplatu celou jsem mu musela odevzdat. Peníze na nákupy jsem dostávala přídělově a smělo se koupit jen to co rozhodl. Vždy mě tvrdil, že já mám nárok si pro sebe cosi koupit až budu míti plat jako on.Nakonec jsem se přeci jenom vzchopila a založila jsem si u Banky, kde se nemusí platit Poplatky založila svůj účet a nechávala jsem na náš společný zasílat finanční obnos, z kterého se platily veškeré účty a manžel na účet nedával peníze žádné. Když už měl Důchod, který mu byl vyplácen Poštou a on vždy oddělil část peněz na chod Domácnosti. Na den jsem měla určeno 200,00 Kč na nákup. No a pak zemřel a já zůstala bez Finančních prostředků a protože byl účet napsán na Manžela nešlo z účtu neb byl blokován Notářstvím do Vyřízení pozůstalosti vybrat žádné peníze ani Hradit stále platby a byla jsem odkázána si do vyřízení peníze zapůjčit. Na účtě mne zbyli pouze peníze pouze na 1.nájem a Pohřeb - dodnes nevím kam se podělo 85000,00 Kč. Muž si peníze ukládal neznámo kam.
Proboha a kolik přesně let potřebujete na to, abyste manželovi řekla, že na MD potřebujete peníze? Já se nedivím, že se všichni dneska rozvádějí, pokud mají takto závažné absolutně neřešitelné problémy.
štěně: Proč Hned Tři Účty? Stačí Když Jsou Manželé Jakžtakž Psychicky V Normě, Posílají Výplatu Na Jeden Společný A Z Něj Také Hradí Všechny Své Životní Náklady. A Mají Dost Sebeovládání Na To, Aby Žádný Z Nich Pro Své Hobby Neutratil Víc Než Si Mohou Dovolit.
Tak tohle moc dobře znám,mé povídání je delší,ale klidně ať ho redakce upraví,jen to podstatné,aby pro poučení a výstrahu zůstalo. Po roční láskyplné oboustranné známosti jsme se vzali,dostali garsonieru po manželově dědečkovi.Já jako čerstvě vyučená jsem rok "táhla" veškeré výdaje,protože manžel studoval poslední rok na konzervatořiNečinilo mi to problémy, bylo to pro mě samozřejmé.Z dědictví po mém dědečkovi,jsme garsonku zařídilia za čtyři roky,když se nám narodil syn,jsem ušetřila 10000Kč,za které jsme tenkrát,před čtyřiceti lety vyměnili garsonku za 2+1,kde jsme bydleli 33 let. Ani od jedněch rodičů jsme nedostali, až na mixér,ani korunu.Spali jsme v nepovlečených,nejlevnějších peřinách a vše jsem kupovala postupně(pračku,nádobí atd.) Když byly synovi tři roky,začala jsem pracovat v místní školcemanžel tehdy hrál v jednom folklorním souboru,za mizivý plat,ze kterého přispíval na stravu a nájem,tak si to asi dovedete představit.Když šel syn do školy,vrátil se do souboru hudebník,za kterého manžel hrál jako zástup,Protože ten chlapec byl na vojně. No a manžel byl bez místa,a protože si někde "pustil hubu na špacír",tak nemohl vůbec v Praze sehnat místo.Žádnou revoluci nikde nedělal,byl to "bačkorový disident",jen poslouchal večer v kuchyni Svobodnou Evropu,zatímco mě přimrzalyv zimě ruce s hadrem ke kamenným schodům,ve vedejších dvou domech,které jsem si přibrala,abych mohla vůbec vyjít.Chtěl mi pomáhat,to ano,ale až skončí v noci vysílání,ale to jsem já už musela kvůli vstávání do práce,jít spát. A tak mi manžel se smíchem vyprávěl,že se mu líbí být nezaměstnaný,protože je v létě první,kdo je v Praze opálený.A tak,já nána chodila do práce,manžel do jazykové školy a na občasné zdokonalování se v němčině,což si platil z peněz,které vyhrál,jako příležitostný šumař.Dva roky před revolucí mu někdo známý sehnal místo učitele v hudební škole v Benešově,vždy úterý a čtvrtek odpoledne,za tak směšnou mzdu,že mi to nestlo za to,ani si to pamatovat.Já jsem mezitím začala pracovat jako uklízečka v jedné pražské nemocnici,kde jsem se nadřela jako kobyla(doslova).Manžel pořád stejně,po revoluci mu někdo v hospodě nabídl místo dělníka v továrně v Německu,tak tam odejel a mě tu se synem a svojí matkou,s počínajícím Alzheimerem nechal samotnou,protož on měl příležitost a taky,kdo by se mu o matku staral,že?A to jsem si teprve "užila"! Syn šel do učení,v nemocnici(nic ve zlém,naopak)se klientkám lezlo stále více někam,abychom se srovnali se"Západem",že jsem padala na ústa,do toho babička a první peníze mi přivezl manžel až za šest neděl.Pamatuji si,jak jsem předtím rozvažovala balíček nudlí,kolik jich může syn denně sníst s kečupem.Matky jistě ví,co to pro mě bylo.Nějaké peníze jsem dostala,ostatní si dal muž na účet,protože:Na co dva účty ,když budeš pořebovat,tak mi řekneš a já ti samozřejmě vyberu a přinesu. Konec první části.
Část druhá. Tak to bylo asi do roku 1995.Když babička umřela(zaplať Bůh,že ji sebrali na ulici a odvezli do Bohnic,nejvíc jsem se bála,aby ji něco nezajelo),mě manžel řekl,ať jedu s ním.Po těch létech samoty,s jeho občasnými týdenními návštěvami,jse byla ráda,že budeme opět spolu.Syn už byl vyučený a tak jsem jela,abych si i trochu odpočinula a přznám se,i trochu užila.Ale to jsem si dala....Už jsem měla zajištěné místo úklidu v tovární hale,včetně úklidu šaten a WC,po zahraničních dělnících,kteří se učili používat klasická WC a nevěděli,že použitý toaletní papír se nehází do odpadkového koše. Opět můj muž nezklamal.Když u kečně vypršela smlouva,vrátili jsme se do Čech,já opět uklízet do nemocnice a můj čerstvý důchodce začal jezdit u zásilkové služby.Já jsem si "vypracovala" invalidní a teď už konečně starobní důchod.Na dovolené jsme byli za čtyřicetsedm let jednou-když byly synovi tři roky,tak týden v Rožnově pod Radhoštěm,nikdy jinde,moře jsem viděla jen v televizi,nemovitosti nemáme.Já mám sice už svůj vlastní účet,ale na ně jen desítku starobního důchodu.Když si zaplatím léky,jednou za měsíc kadeřníka,svůj mobil a internet(pro oba)tak se modlím,abych nepotřebovala třeba kabát.Ale na nákup dvakrát do měsíce do Lidlu a Kauflandu,mi ten z Německa stačí,i když byl ve slevě.Konec druhé části.
Třetí část. Teď jsem si s poocí syna dupla a manžel mi posla třicet tisíc,abych měla alespoň na nájem,kdyby se s ním něco stalo(umřel nebo se vyboural).Kolik má kde a jaké účty nevím,kolik má peněz nevím.Platí nájem a nákupy.Když jsem mu řekla,že by mohl nějaké peníze přepsat na mě,tak mi hned řekl,že bych měla přispívat částkou osmi tisíc na nájem a stravu.T9m mě totálně uzemnil.M8 doa servis,který mu všichni kamarádi záviděli a závidí(ne ten porcelánový),za posledních šest let vyluxova obývák dvakrát.Když je doma,tak se nají,spí a v noci kouká na televizi.Sex léta žádný,to že mu to nejde mu nemám za zlé,vůbec.No a to by bylo všechno.Co jsem napsala,mohu odpřisáhnout na syna,že je to pravda,kdybych chtěla být zajímavá,naučím se třeba polykat meče.Ale dneska mi přijdou z jednoho zásilkového obchodu boty,asi za šest či sedm stovek,takže houby zle.Jen kdyby můj román některé mu devčeti trochu pomohl otevřít, oči.Hezké svátky všem.H.
Já to nějak nechápu. v titulku se píše, že je paní na mateřské bez koruny. Ale v článku je, že z účtu se platí vlastně všechno, co rodina potřebuje včetně výletů. A paní dostává na "nákupy a podobně". Tak o co tedy brečí? to jsem nepochopila. O jakou vlastní potřebu jde?? Jinak souhlasím s tím, že jeden účet s jednou kartou a přístupem jen jednoho z partnerů je hovadina. O tom žádná!
Milá Heleno, váš životní příběh je fakt jízda.... minimálně vám však vytříbil smysl pro humor. Také nemám na růžích ustláno, ale tak těžké to nikdy nebylo. Pokud bych potkala štěstí, pošlu ho rovnou za vámi. I vám hezké svátky a buďte na sebe pyšná. Zvládla jste toho opravdu spoustu.
VV: já to úplně chápu. Když si chce třeba koupit knížku nebo zajít do kavárny, musí požádat manžela o peníze, defacto jej žádat o svolení. Z toho by mi taky jeblo :-)
Helena1954: jaky zivot ste si vybrala, taky mate.. evidentne vam to nevyhovovalo a aj tak ste takto zila.. prezila ste zbytocny zivot, natrapili ste sa a vase spomienky su akurat ako utierat spinave haj.le v nemecku, miesto dovoleniek a zazitkov s manzelom a dietatom... a co sa tyka pisatelky clanku-pribehu.. pokial je pravdivy, tak zena!!spamataj sa... otvor si vlastny ucet, kam pojde tvoja materska, pred materskou si nemala ziadne uspory? tie skoncili na spolocnom ucte, na ktory ty nemas pristup? a ked si pracovala a chcela si si zajst do mesta/na kafe atd.. tak si platili cim? boze, zeny, ako mozete byt tak sproste a nechat sa manipulovat muzmi.. my mame s muzom kazdy vlastny ucet, raz platim ja, raz on, kazdy si kupime co potrebujeme kedy chceme, ideme na dovolenku kedy chceme, len by skusil muz mi prikazovat nielen o peniazoch ale o hocicom, taku by uvidil, ze by sa tri dni spamataval.. zeny, prestante byt tak tupe a sproste..
Re:VV: takze vy ked si chcete skocit len tak na nakup (nieco pre seba), alebo necakany vydaj v dobe ked manzel nie je doma, tak by ste nemala ani korunu pri sebe, to je v poriadku? preco by mi mal niekto davat nejaky pridel penazi - aj z mojich.
Kdyby se na všechno tolik nespěchalo, nebylo by tolik ufňukaných článků. Zamilovala jsem se, tak honem honem svatbu, honem honem mimčo a pak se divím, co to doma se mnou bydlí. Opravdu nechápu, kam se tak spěchá... Připoutáváte se k mužům v zájmu dětí i když o děti vlastně vůbec nejde. Jen udržet chlapa ... který v takovém případě stejně jednou odejde. Tak si někdy uvědomte, že muž je stejný jako vy, člověk a nejprve s ním vybudujte hezký vztah, do kterého pak přivedete nový šťastný život, kterému pak jednou nebudete muset vysvětlovat, proč se táta s mámou už nemají rádi.
Odpověď pro řekněme normálního chlapa....to je tedy přízvisko, ale budiž. Kdo by tam byl blbej? Asi nikdo. Oni do té doby docela normálně fungovali, nebylo to na vyskakování, ale ani na sociální dávky. Vy jste nepochopil ten princip. On prostě nedovedl s nadhledem pobrat, že ona ho asi ve čtyřiceti s platem dohnala a že byla de facto schopnější než on. On si navíc nikde nepřivydělal. Tohle byly její třetí peníze, ty první se daly na nadstandard do auta, ty druhé nějak na studium dítěti, za tyhle třetí chtěla udělat prostě radost jejich společnému dítěti a on to věděl. Ty peníze přišly na účet, na společný účet, a několikrát mu říkala, já si ty peníze chci vyzvednout. On jí nejdřív říkal, prosímtě, dyť si to vyzvedneš, potřebuješ to hned, pak už byl dopálenej a pak jí řekl, asi po třičtvrtě roce, jaký peníze, ty se dávno projedly a tak. Mám to z první ruky, nejdřív byla taková rozčarovaná, pak jí to bylo líto, pak teda už měla vztek. Na tom účtu nebylo jen tohle, chodily tam dál výplaty, bylo na něm odhadem asi dvě tři výplaty našetřeny. Ona si založila účet a tam si převedla těch svých 11. Jak to tak vidím, blbá byla asi ona, měla si vzít nejen těch 11, ale ještě k nim polovinu toho zbytku, ne? On byl jen manipulátor pod maskou spořádaného otce rodiny. Ona mu dokonce i řekla, že když tedy on to nevyzvedává /karty tehdy nebyly, chodilo se na pobočku/, že si založí tedy svůj účet. Smál se jí, že to neudělá. Účet byl na jeho jméno, jeho zaměstnavatel byl v tomhle čilejší, než její. Ona pak, když to došlo k nim, po poradě s ním dala v práci číslo účtu, aby neplatili dvoje poplatky....Když zjistil, že si to vyzvedla, byl neskutečnej cirkus. Křičel na ni, že HO OKRADLA. Samozřejmě ji od peněz odstřihl, zrušil jí to vyzvedávací právo a zaplatil nájem a tím to skončilo. Ona táhla inkaso a jídlo a provoz domácnosti. Když uvážíme, že sama i nakupovala a on ty ženské domácí práce nikdy nedělal, už se to sypalo. Svůj účet sice měla /jeho rodiče jí ten krok ve zlém předhazovali, běžel s tím samozřejmě za nimi jako ostatně se vším/, ale co dál....Byla věčně bez peněz a pozdě zjistila, že si to měli pěkně obrátit. Ona nájem, on to vše ostatní. To, co on měl jako halířové položky. Udělala víc chyb za sebou. Předně si měla založit účet svůj, u nich byla jediná, kdo si svůj účet nezaložil. Zadruhé když mu tak vadilo, že už ona bere stejně jako on, měla s tím něco dělat. No a zatřetí asi neměla překládat, tím ho jenom popouzela. Když se tak ohlídnu, asi si někoho takového asi vlastně ani neměla brát....takže suma sumárum, normální chlape, přece jen byla ona sice schopnější, vadilo mu i, že ona jazyky umí a on ne, ale byla snad přece jenom nakonec ta blbější....
Pominu to, že si pisatelka vzala, podle mého osobního názoru, idiota. Nebo možná jen nevyzrálého sobce nebo cokoliv. Chtěla bych osobně pominout i to, že udělat si dítě s chlapem, kterého skoro neznám...no budiž, každá jsme jiná, já nad tím přemýšlela, někdo jiný ne, ok. Ale nemůžu pominout fakt, že je pisatelka asi trochu jednodušší. Rozumějte, ve vztahu k financím vlastním a financím rodinným. Říkáte společný účet a jedna karta? Chápu to tak, že na ten JEDEN účet chodila i vaše výplata, než jste šla na mateřskou. Takže s velkou pravděpodobností je to společný účet, ke kterému máte dispoziční právo, ať už je u něho karta jedna nebo karet třicet. Takže přestaňte fňukat, jakého tyrana jste si vzala, takového máte, a zítra sbalte děcko do kočárku a vydejte se do banky, s občankou, prosím. A buď si vyberte na přepážce tolik peněz, kolik uznáte za vhodné, nebo si zařiďte okamžitě druhou kartu A vyberte ty peníze :-D. Jestli je účet jeden, jak říkáte a patří vašemu chlapovi a vy k němu nemáte dispoziční právo, a chodily tam vaše výplaty a ted mateřská, tak jste blbá. Sorry, omlouvám se, ale jste. Jsem vdaná relativně krátce, žádné desetiletí, máme jedno dítě a druhé na cestě, jsem na mateřské, mám svůj účet, manžel svůj účet, a navzájem k nim máme dispoziční práva. Moje mateřská jde taky komplet na bydlení, ale když je třeba cokoliv koupit, a nemám pocit, že by to mělo jít kompletně z mého účtu, jako třeba teď sourozenecký kočárek, tak jdu buď vybrat z manželova nebo to rovnou celé zaplatím kartou k jeho účtu. Společný účet jsme nechtěli, ne z nedůvěry nebo lpění na vlastních penězích, ale z důvodu, že máme každý účet u jiné banky z důvodu minimalizace rizik. ............... Suma sumárum, plakání a hádky vám nepomůžou, tak se zachovejte jako svéprávný člověk a peníze, které uznáte za vhodné, si z toho účtu vyberte, popis viz výše. Fakt si neumím představit, že by mi chlap na mateřské řekl, že na nic peníze nepotřebuji. I na mateřské chodím ke kadeřníkovi, chodím dokonce pravidelně na kosmetiku a rozhodně si zajdu i na masáž, protože mít na zádech 13 kilové dítě a na břichu kopající batůžek v sedmém měsíci :D, to si vyloženě říká o těhotenskou masáž zad :D :D. A jestli vy si zajdete na kafe s kamarádkou nebo si koupíte aspoň drobnost pro radost, tak to fakt není důvod, zodpovídat se manželovi nebo si u něho říkat o peníze. Nejvíce na tom všem mě asi irituje váš obrat "s vydáváním peněz nebyly problémy". To zní jako kapesné pro puboše nebo jako vydávání drobných nesvéprávným na zmrzlinu. Neseďte, dělejte něco!
kalupinka: dík, teď už chápu, před tím mi to přišlo nějaký zamotaný :-)
Helena1954, myslím, že tady zbytečně rozhazujete perly ;) Váš život byl pohnutý a nikomu nepřísluší jej soudit. To si dovolí maximálně nějaké sprosté a tupé kreatury. Mě by spíš zajímalo, co si z něj odnesl váš syn. Ke své partnerce se chová stejně jako jeho otec k vám a nebo naopak vnímal vaši nespokojenost a snaží se být jiný? Protože u dětí se většinou láme chleba..
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.