Děti se opravdu k počítači uklízí. V nižším věku se to dá ještě nějak ukočírovat, v pubertě, po několikaletém "vztahu" už to musí být náročnější. U menších to funguje tak, že když nechci, aby trávily hodiny na počítači, musím jim místo toho nabídnout jinou alternativu. Větší už vás pošle do háje. Tak mu to podejte jako rodinné povinnosti. Každý týden (den) musí s rodinou trávit určitý počet hodin a věnovat se společnému programu. Je fajn, když se u těch společných chvil něco pěkného zažije, ať je pak zpětně na co vzpomínat.. stačí i pokecané tričko od zmrzliny a hromada smíchu. Nemyslím tím nic nákladného ani výjimečného. Ale takové to obyčejné rodinné štěstí. I když doma hned bude utíkat k počítači, nevadí. Připomeňte mu, jak je fajn mít společné chvíle. Jen to pak nesmíte rušit a přesouvat. Protože počítač je věrný a spolehlivý partner. Je k dispozici kdykoli ho člověk potřebuje a nezklame, jako mnozí dospělí. A jen taková otázka k zamyšlení, co by měl tedy kluk dělat místo toho, aby trávil čas na počítači, když brigádu má, studium mu jde a své povinnosti si plní?

Kluk se dobře učí, přivydělává si, plní své povinnosti a zbytek času tráví u kompu. V čem přesně vidíte ten problém? Čekala jsem puberťáka, který má všechno na propadnutí, krade doma prachy a kupuje nové hry... A on je to puberťák, co se dobře učí, vše splní a ještě si umí vydělat korunu. Dejte mu pokoj, nechte ho hrát, jen prostě určete, kdy večer musí přestat, dejte nějaký dodržitelný časový údaj, třeba velkorysou půlnoc. Čím více budete tlačit na pilu, tím horší to bude.

Bola som rovnaka, v skole jednotky, brigada, domace prace a potom pocitac, hry a hry a hry ... a dostala som sa z toho.. chlapec sa splnene vsetko co od neho ocakavate, tak ho nechajte, je to jeho unik zo sveta, uvolnenie, vypnutie hlavy.. nechapem, co vam na tom vadi, alebo ako to nici vasu rodinu..