říká v rozhovoru pro Babinet odborník na celostní výživu a osobní rozvoj Honza Brodský (foto)
Mohl byste se našim čtenářům v krátkosti představit?
Jistě. Jmenuji se Honza Brodský. Je mi 33 let. Zabývám se celostním poradenstvím, výživou a kulinářským uměním. Moje aktivity zahrnují především osobní koučink v oblasti životosprávy, dále pořádám přednášky a semináře na téma zdravý životní styl, vedu kulinářské kurzy zdravé výživy a v neposlední řadě přispívám články do různých online magazínů. To, co dělám, beru jako pravé životní poslání. Samotnému mi to převrátilo svět vzhůru nohama a mě nesmírně těší, že dnes můžu spoustu svých poznatků sdílet i s ostatními lidmi.
Co přesně znamená osobní koučink v oblasti životosprávy?
V podstatě lidem radím, jak vylepšit nějakou část jejich životosprávy, například stravu, cvičení nebo detoxikace organismu. No a jelikož to velmi často obnáší přesné instrukce jak a co dělat nebo nedělat, s lidmi pracujete v hodně úzkém kontaktu, komunikujete s nimi jak osobně, tak i třeba telefonicky nebo emailem, jde více méně o formu koučinku.
Jak jste se k tomu, co dnes děláte, dostal?
Z nouze. Od malička jsem trpěl celou řadou zdravotních problémů – zastydlé dutiny, štítná žláza, zažívací potíže, pravidelné zácpy, pravidelné prujmy. Později se přidaly problémy s pletí; takové akné na obličeji a na zádech, které jsem měl od puberty až v podstatě do nedávna, bych nepřál opravdu nikomu. Poslední kapičkou byla diagnóza roztroušené sklerózy v roce 2004.
Kapičkou, po které jste se začal o zdravou životosprávu zajímat?
Ano, přesně tak. Těch zdravotních potíží se nastřádalo tolik, že mě to začalo opravdu otravovat. A jelikož mi klasická medicína nedokázala pomoci, pustil sem se do studia a výzkumu sám. No a dnes není po zdravotních problémech z minulosti ani památky. Ten celý proces ovšem nebyl nikterak hladký a já si sám na sobě poznal, že změnit zaběhnutý životní styl, ať už pro toho člověka může být sebevíc ničivý, není jednoduché. A proto se dnes svou činností snažím těm, kteří mají zájem svůj život změnit k lepšímu, ušetřit čas a hledání.
Kde všude a co přesně jste studoval?
Začalo to četbou stovek knih převážně okolo přírodního léčení, přírodní hygieny, detoxikace, vodních půstů a čerstvé rostlinné stravy. Postupně se k tomu přidaly i tituly v oblasti osobního rozvoje, jógy, práce s energiemi a jiná esoterická témata. Ve Spojených státech jsem následně vystudoval program v oboru celostního poradenství a výživy. Později se k osobním prožitkům přidaly i různé pracovní zkušenosti. Jsem absolventem kulinářské školy Living Light, kde se lidé učí vytvářet pokrmy pouze z čerstvých nevařených rostlin. Pracoval jsem pro několik holistických ozdravných center ve Spojených státech, namátkou zmíním třeba Oasis of Healing v Arizoně nebo Mind your Body na Havaji. No a především tahle zkušenost mi dala opravdu hodně, neboť jsem tam na vlastní oči viděl, co všechno je možné díky zdravé životosprávě vyléčit.
Co všechno se dá vyléčit?
Téměř všechno. Od rakoviny, přes různé alergie, cukrovky, artritýdy, astma, roztroušené sklerózy, zažívací potíže, lupenky, akné, opravdu téměř všechno. Já osobně jsem si tím uvědomil, že nad svým zdravím máme mnohem větší kontrolu než nám je předkládáno. Žádná genetika, ale to co jíme, pijeme, dýcháme, děláme a jak myslíme má největší vliv na naše zdraví. A nad tím máme právě my sami téměř absolutní kontrolu. Rakoviny, cukrovky nebo roztroušené sklerózy jsou civilizační choroby pramenící z moderního způsobu života. A pokud chcete těmto nemocem úspěšně čelit, musíte přestat holdovat životnímu stylu a aktivitám, které je vytvářejí.
Podle vás nehraje genetika v našem zdraví žádnou roli?
Hraje, ale zdaleka ne takovou, jaká se jí připisuje. Z generace na generaci se dědí nejen genetický základ, ale také stravovací, myšlenkové a jiné návyky. A ty mají na naše zdraví mnohem větší dopad, než genetické predispozice.
Co konkrétně je na současném moderním stylu života tak špatného?
Špatného na něm není nic. Já nerozlišuju věci na dobré a špatné. Je jen třeba si uvědomit, že každé naše jednání má nějaké následky. A pokud moderní člověk běžně porušuje základní zákony přírody, které je sám nedílnou součástí, odrazí se to podle toho taky na jeho zdraví. Dnešní úspěchané, vypjaté, komerčně založené prostředí přetěžuje naše tělo obrovským množstvím stresu, chemikálií a toxických látek a zároveň oslabuje náš imunitní systém. A to vytváří ideální živnou půdu pro všechny zmíněné civilizační choroby.
Jakým způsobem porušujeme základní zákony přírody?
Tak například běžně jíme věci, které obsahují uměle vyrobené často jedovaté látky, jako například dusičnan sodný, ztuhlý rostlinný tuk nebo Aspartam. Trávíme spoustu času v uzavřených prostorech, kde se drží prach a kde je minimum čestvého vzduchu, který nezbytně potřebujeme. Plácáme na sebe všejlaké krémy, šampóny, mýdla a parfémy, aniž domýšlíme, jaké chemické koktejly to kolikrát jsou. Nebo se vyhýbáme slunci. Ve společnosti panuje fóbie ze slunce, přitom sluneční záření je pro všechny živoucí rostliny a živočichy včetně lidí životně důležité. A takhle bych mohl pokračovat...
Jak například civilizační choroby souvisí se slunečním zářením? Není slunce právě tím, co způsobuje rakovinu kůže?
Slunce je pro nás důležitou živinou. To, že ve společnosti bují rakovina kůže ale není tak důsledkem slunečního záření, jako spíše toxickým stavem našich těl. V přehnaném množství slunce jistě může ublížit, ovšem zcela se mu výhýbat je neméně zdraví škodlivé. Jak možná víte, pomocí slunečního záření vyrábí naše tělo vitamín D. Nedávno jsem četl zajímavou studii, kde vědci zjistili, že k tomu, aby se aktivovaly některé části našeho imunitního systému, tělo potřebuje dostatečné množství vitamínu D. Co je však ještě zajímavější je skutečnost, že přes 50% dnešní západní civilizace trpí chronickým nedostatkem vitamínu D. Na jedné klinice, kde jsem chvíli působil, měl každý nový pacient nížší než doporučovanou hladinu vitamínu D. Naprosto každý.
Co je tedy kromě slunce ještě nezbytné k dobrému zdraví?
Spousta věcí mezi které patří čistá voda, čistý vzduch, dostatek spánku a odpočinku, kvalitní strava, fyzický pohyb, ideální teplota, smysluplné naplnění života, láskyplné vztahy anebo třeba lidský dotek.
Říkáte kvalitní strava, co si pod tím mám představit.
Kvalitní strava se z mého pohledu rovná strava zdraví prospěšná. I malé dítě dnes ví, že ovoce a zelenina jsou zdraví prospěšné. Čili kvalitní strava by se měla skládat především z čerstvého pokud možno ekologicky vypěstovaného ovoce a zeleniny. Naopak potraviny, které nám jsou léta předkládany jako nezbytné pro zdraví, kupříkladu mléčné výrobky, maso nebo chléb, nezbytné vůbec nejsou. Je to veliký mýtus. Pěkná řádka studií již dnes dokládá, že právě třeba výrobky z kravského mléka dělají našemu zdraví více škody než užitku.
Mléko a sýry se pokud vím jedí především kvůli vápníků. Odkud vy potom berete vápník, když ne z mléčných výrobků?
To je právě ten mýtus, o kterém jsem mluvil. Mléko a sýry skutečně vápník obsahují, o tom není sporu. Ale jsou to skutečně nejlepší zdroje vápníku? Já tvrdím, že ani náhodou. Veškerá zelenina a řada ořechů a semínek, především sezamové, obsahují naprosto dostačující množství. A když už jsme otázku vápníku nakousli, příjem vápníku a minerálů všeobecně se nevztahuje jen na to, kolik ho sníme. Existuje celá řada tzv. antiživin (anglicky antinutrients), které nám naše zásoby minerálů a vitamínů kradou. V případě vápníku jsou to například silně kyselinotvorné potraviny jako jsou právě sýry nebo maso. Milióny lidi v Africe, Střední Americe nebo Asii mají až o 100% nižšíí příjem vápníku než my, kolikrát nejedí žádné mléčné výrobky a vápníkový deficit nebo řídnutí kostí je u nich vzácný jev. Otázka kolik vápníku potřebujeme tak nezáleží jen na tom, kolik ho přijmeme, ale také, kolik nám ho ubývá. Pokud je organismus pravidelně překyselován, jako tomu vidíme u nás a v jiných západních kulturách, potřeba vápníku je o to větší.
Proč je potřeba vápníku větší při větším překyselení?
Protože tělo používá zásadité minerály k vyrovnání PH krve. Krevní PH musí být neustále v ideální, mírně zásadité, rovině kolem 7.35. A pokud do těla proudí nepřetržitý přísun kyselinotvorných věcí (jídlo, pití, hormony), musí tuto nerovnováhu vybalancovat zásaditými minerály. A jedním z nejzásaditějších, kterého máme v našem těle větší zásoby, je vápník.
A co bílkoviny? Mléko a maso jsou přeci důležitými zdroji bílkovin a také třeba železa.
Určitými zdroji možná jsou, ale rozhodně ne, těmi jedinými zdroji a už vůbec ne těmi nejlepšími. Všechny potřebné živiny, které tělo získá z mléka nebo masa, může získat i z rostlinné stravy. Já ale tyhle obavy naprosto chápu. Měl jsem je totiž ze začátku taky. Máme strach, že když přestaneme jíst maso nebo vyřadíme mléčné výrobky, že nám bude chybět ten či onen vitamín, minerál nebo bílkovina. Ale přitom si málokdo už uvědomí, že právě vařená, pečená, smažená, uzená a jinak těžce zpracovaná jídla typu maso a sýr značnou část esenciálních živin postrádají. Naše tělo potřebuje k optimálnímu fungování mnohem více než jen bílkovinu nebo cukr. Potřebuje vodu, potřebuje esenciální mastné kyseliny, vitamíny, minerály, antioxidanty, phytoživiny. A tohle všechno najdete výhradně v čerstvém rostlinné potravě - ovoci, zelenině, oříškách a semínkách, nikoliv vařených živočišných věcech. A navíc čerstvé rostliny neobsahují žádné chemikálie, emulgátory, barviva nebo konzervační látky, které velmi často najdeme právě v masných výrobcích a jiných průmyslově zpracovaných potravinách. Proto jsem přesvědčen, že čerstvé ovoce a zelenina by měly tvořit převážnou část každého zdravého jídelníčku.
Takže vy doporučujete jíst převážně nevařenou zeleninu a ovoce, to mi přijde trošku radikální.
Radikální to není. Jen jsme my lidé na tento druh stravování v poslední době pozapoměli. Můžu Vám s klidem říct, že stravovací program a životní styl, který doporučuji, není nic převratného. Moje filozofie vychází z učení desítek možná stovek lidí, kteří jsou nebo byli perfektními přiklady pevného zářivého zdraví. Jejich program funguje, a to nejen pro ně samotné, ale taky pro tisíce dalších lidí, kteří se díky tomu zbavili všemožných nevyléčitelných chorob včetně rakoviny, alergií, astmatu, kožních poruch, cukrovky ad. Dnes bohužel lidi mají až přílišnou důvěru k takzvaným odborníkům na zdraví a svěřují ho do rukou lidem, kteří o tom, jak skutečného zdraví dosáhnout, příliš nevědí.
Koho máte konkrétně na mysli?
Mám na mysli velkou řadu doktorů, lékárníků a různých osobních trenérů a expertů na výživu. Většina z nich o zdraví a zdravém životním stylu jen mluví, ovšem sami zrovna přílišným zdravím neoplývají. Řada z nich je obézní, trpí chřipkami, střevními nevolnostmi, bolestmi hlavy, záněty, kožními problémy - zkrátka jejich zdraví není o nic lepší než zdraví kohokoliv jiného. A od takových lidí si necháváme radit, jak být zdráv? Je to absurdní. Když budete chtít například poradit, jak výhodně investovat své úspory, také pro radu nepůjdete za bezdomovcem, ale vezmete si příklad z člověka, který s investicemi má jisté zkušenosti a jehož výsledky naznačují, že ví, co dělá. V jiných oborech tuto souvislost chápeme dobře, v oblasti zdraví to z nějakého důvodu stále přehlížíme.
Víte i tak se mi zdá, že jídelníček převážně z ovoce a zeleniny je trošku nuda?
Nuda? Víte co je na světě druhů ovoce a zeleniny? Těch tvarů, chutí, barev a aroma? A víte, co se z nich dá všechno vytvořit? Jedla jste třeba někdy cuketové nudle s omáčkou Marinara?
Nejedla, co to přesně je?
Prvotřídní lahůdka, musím Vás někdy pozvat. Je to velká zábava takové jídlo tvořit a lidi ho naprosto zbožňují. Cuketové nudle vyrobíte úplně snadno pomocí jedné kuchyňské hračky, která se jmenuje Spiralizér. Z různé zeleniny to umí vyrobit naprosto fantastické nudle a zeleninové těstoviny. Cukety, okurky, mrkev a bílá ředkev se pro to hodí nejlíp.
Hmm, to zní zajímavě...
Zajímavý to je a ta rozmanitost je skutečně nesmírná. Není vůbec náhodou, že řada jídel, které je možné vytvořit z čerstvých věcí, se pro mnoho lidí stane tím nejlepším, co kdy v životě ochutnali. A ukázat lidem, jak taková jídla připravit, je právě součástí mých kulinářských kurzů. Zážitkové kurzy "nevaření", kde se lidé naučí připravovat báječně chutnající zdravá jídla pořádá v Praze také například Ráj chutí. Na jejich stránkách www.rajchuti.cz. je rovněž k dispozici spousta zajímavých informací o čerstvé stravě včetně jedinečných receptů. A já se tady s Vámi na Babinetu o některé nápady také rád podělím.
No, když to pojmeme precizně, tak jsem zřejmě vitarián, protože moje potrava není vařená narozdíl o tradičních veganů. To je ale vcelku vedlejší. Protože nezáleží vůbec na tom, co jste nebo nejste, ale jak se cítíte a jaké výsledky vám to přináší. A pro mě tento program funguje lépe než cokoliv jiného předtím. Neznamená to pro mě však, že už nikdy nesmím dát do pusy maso, sýr nebo něco vařeného. Já můžu jíst co chci a kdy chci. Vždycky jde jen o konečný důsledek. A pokud je mým cílem se přes den cítit energicky, být v dobré náladě a mít tvůrčí nápady, nebudu si dávat k snídaní vajíčka nebo k obědu biftek, protože vím, že mě osobně to energicky odrovná, dehydruje a zacpe na dva dny. Místo toho si dám raději banánový koktejl, který mi dodá rychlou energii, všechny potřebné živiny, kalorie, vodu a stolice je po něm bezvadná. Čerstvá rostlinná strava mi přináší zatím nejlepší výsledky. Ale pokud mi někdo ukáže účinnější stravovací program, přivítám ho s otevřenou náručí. Mně jde vždycky o výsledky a cíle, nikoliv o dogma. A mojím cílem je neustále stoupat výš a výš ve sférách fyzického a duševního zdraví a stejným směrem posouvat i lidi kolem sebe.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.