Typická velikonoční tabule obsahuje mazanec, beránka, kynuté koláče, jidáše, velikonoční nádivku, bramborový salát, vejce, uzené, jehněčí nebo králičí maso. Sklenice navíc přetékají pivem, vínem i něčím tvrdším. Jinými slovy je to tabule plná cukrů, živočišných tuků a cholesterolu, které ve větší míře mohou představovat vážné zdravotní riziko. Jak si tedy užít svátky chutně, ale zároveň zajistit, že si je budeme moci užívat co nejdéle?

 

Podle vedoucí oddělení léčebné výživy a stravovacího provozu prostějovské nemocnice Markéty Říhové se velikonoční pokrmy výrazně vymykají nejnovějším zjištěním o zdravém stravování. „Současná doporučení jsou snižovat příjem živočišných tuků, tedy nasycených mastných kyselin a preferovat příjem rostlinných tuků. Omezovat jednoduché sacharidy, cukr, bílé pečivo, tedy potraviny s vysokým glykemickým indexem a nahrazovat je celozrnnými potravinami a sladkosti raději nahrazovat ovocem,“ vysvětluje Říhová. „V neposlední řadě jsou Velikonoce spojeny s bohatým stolováním, což může vést k přejídání, strava by měla být, ale střídmá a pravidelná bez nárazovitého jezení,“ pokračuje.

Vedoucí oddělení léčebné výživy a stravovacího provozu prostějovské nemocnice Markéta Říhová radí, jak si těžkým jídlem nepokazit Velikonoce / se svolením AGEL Prostějov

Proč upravit velikonoční menu?

Navíc kombinace tučných jídel a alkoholu, taktéž tradičně zastoupeného během Velikonoc, může způsobit další závažné komplikace. Nadměrná konzumace alkoholu může vést k dehydrataci, zvýšení krevního tlaku a nevolnostem. Pro lidi s diabetem, onemocněním srdce a cév nebo trávicího traktu, či lidi trpící obezitou mohou být následky i život ohrožující. A ani méně závažné účinky nebývají nikterak příjemné.

„Tučné pokrmy, například velikonoční nádivka s uzeným masem, smažená jídla, máslové pečivo, velké množství vajec společně s majonézou mohou způsobit zažívací potíže, vést k nadýmání, pálení žáhy nebo žaludečním problémům, zánětu žlučníku, nebo slinivky břišní, ale také přispět nejen k nárůstu hmotnosti či ke zvýšení hladiny cholesterolu,“ varuje nutriční terapeutka. „Také nedostatečně tepelně upravená vejce, mohou být zdrojem salmonely, která se projevuje průjmy, nevolností a horečkami.“

Co je to ten cholesterol?

Pojem cholesterol se na sítích mezi lifestyle influencery, ale i mezi odborníky na zdravou stravu, objevuje poměrně pravidelně, zároveň s ním ale koluje mnoho mýtů.

„LDL (tzv. „špatný“ cholesterol) transportuje cholesterol z jater do cév. Při jeho nadměrném množství dochází k nežádoucímu usazování do cév a ateroskleróze, případně též ucpávání cév. HDL (tzv. „hodný“ cholesterol) transportuje naopak cholesterol z cév do jater a tam jej využívá k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D, potřebného pro stavbu kostí, pomáhá tělu zbavovat se LDL cholesterolu,“ představuje Markéta Říhová rozdíly mezi látkami.

„Hladina cholesterolu není závislá jen na váze, ale na celkovém životním stylu, genetice, kondici. Hladinu „zlého“ LDL cholesterolu zvyšuje spíše špatná životospráva a přemíra stresu. Ukázalo se, že zvýšení cholesterolu v krvi způsobují nasycené mastné kyseliny a cholesterol obsažený v potravinách tuto hladinu tedy ve velké míře neovlivňuje,“ dokončuje nutriční terapeutka.

Za jeden zdroj zvyšující cholesterol v krvi doktoři před desítkami let označovali právě od Velikonoc neodmyslitelná vejce. Postupně se prokázalo, že vejce zvyšují hladinu HDL, tedy „hodného“ cholesterolu. Jedno vejce denně je tak v pořádku skoro pro všechny. Pozor si podle Říhové musí dát lidé s dědičnou poruchou metabolismu tuků, s vysokou hladinou cholesterolu a také lidé, kteří trpí diabetem mellitem. Pro tyto skupiny platí doporučení snížit množství žloutků na dva týdně.

Jak upravit velikonoční tabuli?

Výživová specialistka doporučuje několik jednoduchých úprav, díky kterým lze sváteční jídla odlehčit. Pečivo jako takové by mohlo být nahrazeno celozrnnými variantami. Při pečení bychom pak měli bílou mouku částečně vyměnit za celozrnnou nebo špaldovou, používat menší množství cukru nebo přidat trochu tvarohu pro vláčnost. Tvaroh lze také využít namísto pomazánkového másla. Slaninu či uzené maso lze nahradit libovějšími variantami, jako je šunka, a smetana může být zastoupena polotučným mlékem. Majonézu v bramborovém salátu je možné klidně nahradit bílým jogurtem či odlehčenou variantou s trochou kvalitního rostlinného oleje a hořčicí.

„Důležité je jíst pravidelně, třeba pětkrát denně v menších porcích a pouze, když je hlad. Také dopřát si dostatek pohybu. Výborným zvykem může být velikonoční procházka s rodinou,“ dodává vedoucí oddělení léčebné výživy a stravovacího provozu.

 

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Markétou Říhovou, nutriční specialistkou Nemocnice AGEL Prostějov