Vždycky jsem měla velký sen. Vlastně odmala jsem si moc přála odjet alespoň na pár dní do Las Vegas. A teď se mi tento můj velký sen od dětství splnil. Našetřila jsem si dost peněz, abych tuhle cestu mohla zrealizovat. Měla jsem dobrou práci a tak našetření peněz zase až tak velký problém. A taky mě hodně „nakoplo“ to, že jsem se rozešla se svým dlouholetým přítelem a chtěla prostě vypadnout. Zklamání z nešťastného konce velké lásky bylo tak velké, že jsem neváhala a ihned si rezervovala přes internet letenky i ubytování. Během příštích dní jsem si balila kufry, jako kdybych měla odjet snad navěky.

Těšila jsem se hrozně moc, jak si užiju Vegas a vše, co k němu patří. Dobrodružné cesty, ty byly vždy moje parketa. Často jsem odjížděla do jiných měst či zemí, jen abych načerpala sílu a odvahu se vůbec vrátit zpět domů. Pomohlo mi to často, jak přežít a začít znova po špatných vztazích nebo jen zlobu či vztek při problémech v práci. Vlastně jsem ten typ člověka, který řeší své problémy odjezdem a tak si vyčistí hlavu, než abych seděla doma a plakala nad rozlitým vínem. Takže jsem prostě musela pryč, protože bolest z konce dlouholetého vztahu byla opravdu velká a nešlo jinak. Zamkla jsem dveře od bytu trochu i s úlevou, že odjíždím. Cítila jsem se, jako by se tím mé problémy a hlavně má bolest zmenšily a já si připadala lehká jako pírko. Objednané taxi už na mě čekalo před domem. Taxikář se moc pěkně netvářil, když viděl kolik kufrů a kufříčků jsem si nabalila. Jeho výraz mi ale náladu vůbec nezkazil. Měla jsem v hlavě jen Vegas, noční život a hlavně sázky od rána do večera. Na letišti uběhlo odbavení rychle a já jsem byla najednou v letadle. Často jsem si dopřávala let letadlem, protože s mými úniky od reálného života to ani jinak nešlo. Po několikahodinovém letu jsem se ocitla v mém vytouženém a vysněném městě – Las Vegas. Slyšela a četla jsem o něm hodně, ale že bude tak krásné by mě teda nenapadlo. Následovala opět cesta taxíkem  do hotelu, který byl přímo v centru veškerého dění.

Jelikož byla už noc, světla tak krásně zářily a blikaly, celý hotel byl osvětlen snad všemi různými barvami. Už jsem se těšila, jak asi bude vypadat můj pokoj. Tak jsem na nic nečekala a ihned se šla na něj podívat. Byl úžasně růžový, u okna velká růžová blikající postel, růžové sedačky a dokonce i televize byla stejné barvy. Na stole ležely dva lístky na poker. Usmála jsem se a pomyslela si, tak aspoň mám dva lístky zdarma. Rychle jsem se zabydlela a abych neztrácela ani minutu, šla jsem si zahrát. První den jsem se spíše rozkoukávala, sázet jsem totiž moc neuměla, znala jsem sázení vlastně jen z internetu, kde jsem byla častý účastník. Ale popravdě, moc se to neliší od skutečnosti. Vlastně ve skutečnosti je to daleko vetší zábava než přes internet. Další dny už jsem sklízela větší úspěchy. Vyhrávala jsem čím dál tím větší částky a tím více mě to i začínalo bavit. Na kontě jsem měla už několik tisíc dolarů a tak jsem se rozšoupla a sázela víc a víc.

Při jedné hře jsem se seznámila se sympatickým mladíkem, který byl na můj vkus dost bezprostřední, ale možná to bylo „to“ ono, co mě na něm tak lákalo. Po pár dnech prožitých ve Vegas jsme se čím dál více vídali a začínala jsem mít pocit, že jsem do něj opravdu zamilovaná. V jeho blízkosti jsem se cítila opravdu dobře, trak jako už dlouho s nikým ne. Prodlužovala jsem si termíny odjezdu několikrát, jen abych ještě nemusela odjet. Cítila jsem se tam dobře a popravdě ani jsem odjet nechtěla. Jenže mé konto už hlásila nebezpečí bankrotu a to jsem musela začít řešit. Buď si vsadit a vyhrát či prohrát vše, nebo prostě odjet dokud ještě není pozdě. Rozhodla jsem se zariskovat a vsadit poslední úspory, i když se slzami v očích. Doufala jsem, že to vyjde a já vyhraju zpět aspoň něco. Jenže marně, vzápětí hlásily sázky a moje čísla i peníze byly v tahu. Chvíli jsem stála v šoku na jednom místě. Nemohla jsem tomu uvěřit, já, která jsem měla vždycky takové štěstí, najednou na mizině. Po pár dlouhých chvílích jsem se vzpamatovala a klesla celá zhroucená do křesla přede mnou. Nezbývalo než se sbalit a co nejdříve odjet, dokud jsem měla ještě platnou letenku zpět. Po chvíli jsem se zvedla a měla jsem namířeno do pokoje a tam se rychle sbalit a zmizet z mého vytouženého a vysněného města. Jenže jsem zahlédla mého takzvaného přítele, s kterým jsem se seznámila při hře. Nebylo mi zrovna do smíchu, ale oznámila jsem mu s těžkým srdcem, že musím odjet, protože mé konto už je prázdné. Svitla mi naděje, protože se usmál a řekl, že nikam odjíždět nemusím. Nakonec jsem zůstala s ním ve Vegas a to už napořád! Můj byt jsem prodala a dnes žiji šťastně vdaná se dvěma dětmi v mém vytouženém a vysněném městě – ve Vegas!

Tento příběh nám zaslala čtenářka Taťána, která se zůčastnila letní soutěže Soutěžte a vyhrajte kávovar od Krups!!. Zašlete nám také svůj příběh z dovolené a možná vy budete ta šťastná, která kávovar vyhraje!