Malebné městečko Lanškroun se nachází na pomezí Čech a Moravy v Pardubickém kraji, nedaleko hranic s Polskem. Historie města sahá do druhé poloviny 13. století, kdy bylo založeno v rámci kolonizačního úsilí českých králů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1285.

 

Ve středověku byl Lanškroun významným obchodním a správním centrem a patřil různým šlechtickým rodům, včetně pánů z Kunštátu či Pernštejnům. V 16. století došlo k rozkvětu města díky rozvoji řemesel, zejména soukenictví. Během třicetileté války však Lanškroun utrpěl rozsáhlé škody, což přibrzdilo jeho rozvoj. Dominantou města je renesanční zámek, který vznikl přestavbou původního kláštera augustiniánů. V 16. století byl přebudován na šlechtické sídlo a prošel několika stavebními úpravami. Dnes slouží jako muzeum, kde se návštěvníci mohou seznámit s historií Lanškrounska, regionálním uměním a řemesly.

Lanškroun / foto Petr Matura

Děsivý správce Rieder

K zámku se váže mnoho strašidelných pověstí. Některé z nich se věnují vrchnímu správci Riederovi, který se již za života těšil nevalné pověsti. Není tedy divu, že správce po smrti nenalezl klid. Jeho duch se zjevoval především v kostele svatého Václava a jeho okolí. Rieder si v kostele totiž kdysi nechal zřídit boční oltář, aby za jeho duši byly slouženy mše. Jenže ty se nikdy neobešly bez podivných událostí – často například samovolně praskala skleněná tabule. Nakonec byl oltář při rekonstrukci kostela zcela odstraněn.

Zkušený zaklínač

Riederův přízrak se však nehodlal vzdát. Mnoho lidí ho vídalo v nočních hodinách, budil strach a místní si na něj opakovaně stěžovali. Také v okolí lanškrounského zámku často strašil jeho přízrak. Vyprávělo se o něm, že za svého života nechal zaživa zazdít několik lidí ve sklepení svého sídla. Přízrak se prý houpal na zámeckých topolech, svítil a vyl. Nakonec se rozhodli povolat zkušeného zaklínače, jenž si s duchem poradil. Uzavřel ho do lahvičky a odnesl daleko do Krkonoš. Tam ji ponořil do horského jezera a zatížil kameny, aby se duch už nikdy nemohl vrátit.

Bezhlavý jezdec

To však zdaleka nebyl jediný lanškrounský přízrak. Například pod starou městskou zdí u zámecké zahrady kdysi stávala kaplička, které se říkalo Špitálka. Vypravovalo se, že každý večer za soumraku se kolem ní projížděl strašlivý bezhlavý jezdec s hlavou pod paží. Prý neměl klid od jakéhosi soudu, kde mu byla useknuta hlava.

Další místní přízraky

Podle další pověsti kdysi stával na místě kostela sv. Anny klášter, který zpečetil svůj osud tím, že zdejší mniši přechovávali poklad. Klášter se v prach obrátil a poklad zmizel. Vypráví se, že z věžičky kostela sv. Anny sestupuje duch. Také na lanškrounském předměstí ,,Na drahách“ strašilo. Býval zde prý každý pátek večer u místního ševce viděn duch sedící na vysoké hrušce. Přízrak s ohnivýma očima, s korunou na hlavě, celý bílý. Mnohdy vypadal jako bílá koule, jindy jako trojhranná tabulka. Duch třásl stromem, pak slétl k zemi a najednou zmizel…

napsal Petr Matura

Zdroje: lanskrounsko.cz, Stejskal, M.: Labyrintem míst klatých, mapy.cz, lanskroun.eu