Bylinky jako oregano, tymián nebo hřebíček, které denně používáme v kuchyni na dochucování pokrmů, byly v minulosti důležitou součástí domácí lékárničky. Připomeňme si jejich léčivé vlastnosti při různých zdravotních obtížích.

 

Oregano

Tato bylina je známá také pod názvem dobromysl. Už ve starověku se jí přisuzoval mystický význam a používala se jako dezinfekční prostředek. Do Evropy se dostala díky arabským lékařům, kteří ji předepisovali na bolesti hlavy. Stala se jednou z typických bylin středomořské kuchyně. Léčivé látky obsažené v silicích oregana působí protizánětlivě a pomáhají při léčbě onemocnění dýchacích cest, protože snižují zahlenění a usnadňují odkašlávání.

Různé bylinky a koření pro vaření mají příznivý vliv nejen na chuť našich pokrmů, ale také na naše zdraví / Depositphotos.com

Tymián

K bylinkám hojně využívaným ve středomořské kuchyni patří i tymián. Přidává se do polévek, omáček nebo při pečení masa. Je velmi účinný proti bakteriím a plísním a tymiánový olej se dá mazat na kůži při artritidě nebo revmatismu. „Tymián působí antibioticky a dezinfekčně proti mikrobům v dutině ústní, jako jsou streptokoky či stafylokoky. Jeho působení je rovněž protiplísňové. Prokázán byl i určitý účinek antivirový, zejména vůči herpetickým virům. Rozpouští střevní plyny, působí proti křečím a podporuje vykašlávání,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Hřebíček

Hřebíček, tak jak ho známe z naší kuchyně, je vlastně usušené poupě tropického stromu jménem hřebíčkovec vonný. V minulosti se využíval v jihozápadní Asii pro své protizánětlivé účinky, například se přikládal na špatně se hojící rány nebo se žvýkal při bolestech zubů a dásní a také pro svěží dech. Hřebíček má příznivý vliv na trávení, pomáhá od plynatosti a užívá se na „zkažený“ žaludek. Rozdrcený na prášek může být součástí mastí proti bolesti kloubů a svalů.

Přečtěte si také : Jarní bylinky přinášejí léčivou sílu a jsou i obohacením pro naši kuchyni

Kmín

Jedno z nejčastěji využívaných koření v české kuchyni má za sebou dlouhou historii používání v přírodní léčbě. Známé jsou zejména jeho účinky pro lepší trávení, protože zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a podporuje uvolňování žluči. Kmín je taktéž bohatým zdrojem železa, které je nezbytné pro správnou krvetvorbu. Několik studií potvrdilo jeho příznivý vliv pro hubnutí a snižování cholesterolu v krvi. „Kmín velice dobře působí jako prostředek proti nadýmání. Ve střevech působí protikřečově a podporuje trávení. Účinkuje rovněž jako přírodní antibiotikum, a tím výrazně omezuje kvasné a hnilobné procesy ve střevech,“ vysvětluje bylinkářka Podhorná.

Přečtete si také: Pěstování voňavých bylinek: Při dodržování několika zásad se z nich můžete těšit celou sezónu

Bobkový list

Ve starověkém Římě byl vavřín považován za symbol vznešenosti, dnes jeho sušený list používáme k dochucení polévek či omáček. Bobkový list však také blahodárně působí na naše zdraví. Jeho užívání pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, proto by ho měli do svého jídelníčku zařadit lidé s diabetem. Odvar z této byliny se dá používat pro obklady na bolavé klouby nebo při otocích. Bobkový list obsahuje celou řadu minerálních látek, vitamínů nebo například kyselinu listovou. Povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá zlepšit trávení.

napsala bylinkářka Jarmila Podhorná

zdroj: článek vznikl ve spolupráci s bylinkářkou Jarmilou Podhornou, nadeje-byliny.eu