Tak je po Novém roce, počátek ledna, tříkrálový čas. Časy se změnily a jen starší lidé si pamatují, kterak Tři králové chodili koledou od domu k domu a vinšovali hospodáři. Dostávali za to výslužku a na dveře domů psali křídou K + M + B (Kašpar + Melichar + Baltazar) a letopočet. V některých, zejména venkovských oblastech, chodí ještě Tří králové koledou, ale již několik let pořádá charita tradiční tříkrálovou sbírku. Na počátku ledna potkáte v českých městech a vesnicích Tři krále s pokladničkou, jak vybírají peníze pro potřebné, kterých je v každé společnosti dost. Lidé jim rádi přispívají, ten drobnou mincí, další bankovkou, každý podle svých možností. 

foto / Pixabay

Sv. Tři králové a tříkrálová koleda

Sv. Tři králové jsou patrony poutníků, kožešníku a Kolína nad Rýnem. Světci jsou ochránci před špatným počasím. Sv. Tři králové mají svátek 6. ledna.

Den 6. 1. liturgické knihy označují již od 4. století jako svátek Zjevení Páně a jeho spojení s Třemi králi je pozdějšího data. V Evangeliu podle Matouše se dočtete, že když se narodil Ježíš Kristus v judském Betlémě, přišli se mu poklonit mudrci (mágové) od Východu a přinesli dary – zlato, kadidlo a myrhu. V Písmu se sice neuvádí počet mudrců ani jejich jména, ale časem se ustálil jejich počet na třech, pravděpodobně ze tří darů, které Ježíškovi přinesli. 

Právě ve středověku se mudrci začali označovat jako Tři králové. Podle legendy apoštol sv. Tomáš Tři krále pokřtil a podle tradice pak Tři králové později zemřeli mučednickou smrtí pro víru Kristovu. Jejich ostatky se nacházejí v katedrále sv. Petra v Kolíně nad Rýnem. 

Tři králové bývají taky považováni za první křesťany, neboť se přišli poklonit narozenému Ježíši. Jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou známá ze zkratky K + M + B psaná spolu s datem na dveře domů. První autor, který jejich jména uvedl, byl kancléř pařížské Sorbonny z 12. století Petr Comestor. 

Tříkrálová koleda 

Tříkrálová koleda má v naší zemi staletou tradici. Děti převlečené za Tři krále, s papírovými korunami v dlouhých bílých košilích a pochopitelně se začerněnou tváří třetího krále, chodily dům od domu, zpívaly koledy, a na dveře psaly svěcenou křídou K + M + B a datum. Za svou koledu a přání štěstí, zdraví a dlouhých let dostávaly od hospodáře dobrou odměnu. Starobylý a velmi pěkný zvyk chození na Tři krále přetrval dodnes. A zde je text staročeské tříkrálové koledy, kterou by děti měly znát, dříve než se převlečou za Tři krále a vydají se na koledu. 

My Tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví přejeme Vám.

 Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k Vám přišli zdaleka.

 Daleko-li cesta vaše? Do Betléma mysl naše.

 Copak ty tam černej vzadu, vystrkuješ na nás bradu?

 Aj, já nejsem černej, jsem jen od slunce opálenej.

 Slunce je toho příčina, že je má tvář opálena. 

 Kdybys na slunce nechodil, nebyl by ses tak opálil.

 Slunce je drahé kamení a to od Kristova narození.  

Svátkem Tří králů se končil cyklus vánočních svátků a tohoto dne se taky obvykle odstrojoval vánoční stromek. Někteří lidé si však vánoční stromek spolu s betlémem nechávali až do Hromnic děje se to tak i za našich časů. 

Tři králové v lidové pranostice:

• Na Tři krále mrzne ve dne i v noci stále.
• Na Tři krále – zima stále.
• Třpytí-li se tříkrálové hvězdy, budou se hojně rodit bílé ovečky.
• Je-li v tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně brambory.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
• Na Nový rok, do zimy skok.

Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkné odpoledne, bude o žních pěkně na horách. 

 

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz