I když kouzelné období Vánoc slaví celý křesťanský svět, má každá země svůj osobitý folklor. Například v Itálii dárky naděluje bytost, která připomíná čarodějnici na koštěti. Její jméno je Befana.
Je to postava hluboce zakořeněná v italském folkloru, pro Italy je symbolem Vánoc a starých tradic, které se v zemi dodnes živě udržují. Jméno Befana pochází z lexikální zkomoleniny slova „Epiphany“, označujícího svátek Zjevení Páně. Tato stařenka, při bližším seznámení připomínající spíše laskavou babičku než tradiční čarodějnici, je spojována s předvečerem svátku Tří králů, kdy navštěvuje děti po celé Itálii. Hodným dětem přináší punčochy plné sladkostí, zatímco těm zlobivým nechává uhlí, česnek nebo symbolickou hůl...
Befana je obvykle zobrazována jako stará žena s vrásčitou tváří, oblečená v obnošených šatech a šátku. Letí na koštěti, což je spojeno s tradicí očisty – symbolicky „vymetá“ starý rok, aby uvolnila místo novému. Není však čarodějnicí v klasickém slova smyslu. Na rozdíl od anglosaských čarodějnic nemá špičatý klobouk, ale jednoduchý kapesník zavázaný pod bradou. Na cestách nosí pytel nebo košík plný dárků a sladkostí.
Původ Befany sahá až do pohanských obřadů, které se v předkřesťanských dobách slavily jako rituály spojené s plodností a zemědělstvím. Tyto obřady oslavovaly cyklus smrti a znovuzrození přírody a připomínaly naději na úrodu v novém roce. Římané tyto tradice začlenili do svého kalendáře, kdy po zimním slunovratu slavili mezivládí mezi starým a novým rokem. Dvanáct nocí po slunovratu byly nad poli údajně vidět létající ženské postavy, symbolizující příslib hojnosti.
Podle některých teorií byla Befana spojována s římskou bohyní Dianou, patronkou měsíce a přírody, zatímco jiné názory ji spojují s bohyněmi hojnosti Abundií či Satií. Další hypotéza propojuje Befanu se svátkem Januse a Strenie, kdy se vyměňovaly dary. Ve středověku se pak Befana prolínala s keltskými mytologickými postavami, jako je Perchta, ženský symbol zimy, známý po celé Evropě.
Se vzestupem křesťanství začala být pohanská tradice odsuzována a přetvářena. Befana se stala součástí náboženských legend, v nichž figurovala jako stará žena, která odmítla doprovázet Tři krále do Betléma. Když si svůj omyl uvědomila, vydala se na vlastní cestu s pytlem darů pro Ježíška, ale nikdy ho nenašla. Od té doby rozdává dárky všem dětem, jako kdyby tím chtěla napravit své provinění.
Zajímavostí je, že za vlády Benita Mussoliniho byla tradice Befany přizpůsobena fašistické propagandě. Fašisté využili tuto postavu k podpoře své ideologie a pořádali charitativní akce, při nichž rozdávali dárky chudým dětem. Tato iniciativa, známá jako Befana fascista, měla ukázat fašistický režim jako ochraňující národ. Befana byla také prezentována jako ryze italský symbol, aby se omezil vliv zahraničních tradic, jako je Santa Claus. Během těchto oslav byly dárky často spojeny s fašistickými symboly a propagandou. Po pádu Mussoliniho však spojení Befany s fašismem pominulo a její tradiční podoba se opět stala nepolitickou.
Befana tak zůstává důležitou součástí italských oslav. V některých regionech je spojována s pálením slaměných figurín, což symbolizuje konec starého roku a očištění od všeho negativního. Tato tradice, známá například ve Venetu jako „Se brusa a vecia“, dodnes přitahuje místní i turisty. Na mnoha náměstích v Itálii se také pořádají festivaly, kde Befanu zpodobňují dobrovolnice oblečené jako stařeny, které dětem rozdávají sladkosti.
Befana ztělesňuje přechod mezi starým a novým. Její vrásčitá tvář a jednoduché šaty připomínají starý rok, který končí, zatímco její úsměv a dary naznačují naději na nový začátek. Koště, které používá nejen k létání, ale také k „zametání“, symbolizuje očistu a přípravu na nový cyklus. Punčocha, do které dává dárky, se liší region od regionu – někde se připravují speciální ponožky, jinde se používají jutové pytlíky.
Ačkoli byla Befana v minulosti považována za pohanský symbol, dnes je přijímána jako součást křesťanských oslav Zjevení Páně. Připomíná nejen starobylé zvyky, ale také sílu tradic, které dokážou spojovat minulost s přítomností a přinášet radost.
Jak se slaví Vánoce v Itálii můžete nyní vidět na Zámku Loučeň v rámci výstavy Příběh vánočního stromečku: Cesta kolem světa.
napsal Petr Matura
Zdroje: italywithanitalian.com, it.wikipedia.org, italymagazine.com
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.