Velikonoční svátky mají svůj původ v pohanském náboženství a vítání jara. Oslavovalo se znovuzrození přírody, návrat její plodnosti. I dnes je jaro symbolem lásky a plodnosti. Sluníčko, rozkvetlé stromy, stráně a louky, bzučící včelky, zpívající ptáčci a poletující motýli probouzí v lidech láskyplnou touhu a lákají k romantickým vycházkám do přírody.

 

I křesťanské Velikonoce oslavují znovuzrození – vzkříšení Ježíše Krista, které symbolizuje víru, že smrt není konec, ale začátek nového života. Velikonoce nám tak zvěstují, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Popeleční středa připadá na 40. den před velikonočním pondělím / depositphotos.com

Symbolická barva Velikonoc je bílá barva, protože prezentuje nejen světlo, ale i roucha, která si oblékali nově pokřtění jako symbol nového života.

Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku (úplněk po 21.březnu). Mohou být nejdříve 22. března a nejpozději 25. dubna, když by jejich datum vyšlo později, posunou se o týden dopředu. Pokud by vyšly dvakrát na 25. dubna, pak se druhé také posunou o týden dopředu.

Popeleční středa

Připadá na 40. den před velikonočním pondělím. Na Popeleční středu se světí popel na popelec neboli symbol kříže, ten se získá tak, že se spálí větvičky, které se světily o rok dříve na Květnou neděli. Jím pak kněz dělá věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Popel značí pomíjivost a kajícnost. 

Letos vychází Popeleční středa na 5. března. I v tento den něco končí a něco začíná. Končí masopust, který je nejenom “překlenovacím“ obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi, ale zároveň je masopustní bujaré hodování a veselí přípravou na dobu postní. Pro křesťana platí na Popeleční středu přísný půst, tedy zákaz masa a jen jednou za den se může najíst dosyta.

Zvyky a pověry

• Nešilo se a nepředlo se, protože by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len.
• Neštípalo se dříví, aby se sekera později nesvezla z nohy.
• Nedralo peří, aby neštípaly blechy.

 

napsala Hana Formánková R.I.P.

zdroj: http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/102-zpravy/16880-postni-nedele-do-velikonoc-nazvy-vyznam-tradice