Západočeská metropole Plzeň, která se později proslavila nejen pivem Pilsner Urquell, má velmi bohatou historii. Samotná Plzeň byla založena roku 1295 králem Václavem II., který ji nechal vybudovat jako královské město na důležité obchodní stezce. Přestože oficiální založení spadá do 13. století, oblast byla osídlena již dříve. Není tedy divu, že se k tomuto městu váže celá řada legend. Pověst o založení samotné Plzně, zapsaná měšťanem Jakubem Stehlíkem, vypráví o tom, jak obyvatelé Staré Plzně (dnešního Starého Plzence) hledali vhodné místo pro rozšíření svého města. Dva vězni jim nabídli, že je zavedou na takové místo. Pod jejich vedením dorazili k malému kostelíku svaté Barbory, poblíž kterého stála krčma na místě dnešního domu č. 115 ve Zbrojnické ulici. Tato oblast byla následně vybrána pro založení Nové Plzně.

 

Zázračný andělíček u katedrály

Náměstí Republiky dominuje nádherná gotická katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku (102,6 m). Velmi populární je zde andělíček, nacházející se na chrámové mříži u katedrály. Denně se u něj vystřídá mnoho lidí, kteří si chtějí sáhnout na malého andělíčka. Mnozí věří, že dotek této kovové postavičky přináší štěstí a ochranu. Legenda o zázračných účincích andělíčka sahá až do časů, kdy se v chrámu ženil rakovnický kat. Ten jako osoba nečistého povolání nesměl vstoupit do kostela, a tak u oltáře stál jeho přítel. Kat sám mezitím setrval venku v modlitbách u zadního vnějšího oltáře. Když pak vstal, mimoděk se zachytil rukou právě za onoho andělíčka. Tento okamžik nezůstal bez povšimnutí, o které se postaraly zejména plzeňské měšťanky. Začaly věřit, že dotek andělíčka přináší štěstí. Od té doby se tradice drží dodnes a každý den si lidé přicházejí pro kousek naděje v podobě symbolického doteku.

Plzeň / foto Petr Matura

Bezhlavý rytíř a duch Petra Arnošta z Mansfeldu

V centru Plzně se také nachází mnoho starých měšťanských domů, případně domů novějších, postavených na starých základech. Téměř každý z nich má své strašidlo. Mezi nejděsivější patří duch potulující se Gerlachovským domem v Dřevěné ulici. Každé noci po chodbách domu bloudil bezhlavý rytíř oděný v plné zbroji. Jeho brnění bylo umazáno od krve a hlíny. Legenda vypráví, že když byla Plzeň za třicetileté války obležena Mansfeldovým vojskem, nemohli oblehatelé dlouho vymyslet, jak překonat masivní hradby. Napadlo je tedy vykopat pod hradbami tunel. Když obyvatelé domu ve sklepení zaslechli podivný hluk, zavolali stráž, kterou postavili do sklepa. První útočník, jenž se pokusil vniknout do sklepení, byl mladý rytíř z Mansfeldova vojska. Když vystrčil hlavu z otvoru, císařský voják, již připravený s taseným mečem, okamžitě sekl - a hlava rytíře se kutálela po sklepení domu. Lidé okamžitě vchod zazdili i s tělem a hlavu pohřbili v blízkém františkánském klášteře. Od té doby prý bloudí duch rytíře domem a údajně čeká, až bude nalezeno jeho tělo, které pak bude řádně pohřbeno v klášteře. Kromě bezhlavého rytíře se však v domě zjevoval i další přízrak, a to dokonce v pravé poledne. V kuchyni bylo tou dobou často slyšet šoupání těžkých jezdeckých bot. Vypráví se, že se jednalo o samotného vojevůdce Mansfelda, který byl proklet, protože chtěl zapálit klášter jeptišek…

napsal Petr Matura

Zdroje: mapy.cz, Kolektiv autorů: Plzeňská strašidla, plzen.eu