Tomu se snad ani nechce věřit, ale přesto je to tak. I když jde jen etymologickou shodu, protože jméno této mučednice je odvozeno od stejného základu „korona“ tedy koruna.

Její příběh není mezi mučedníky a mučednicemi nijak neobvyklý. V době římského císaře Antonia Pia nebo Diokleciána, tj. v 2. nebo 3. století n. l., byla mladičká dívka jménem Korona provdána za římského vojáka ze Sieny Viktora.

Poprava pomocí palem

Oba byli příslušníky křesťanské komunity, což v některých dobách vadilo méně a v jiných více. Bohužel právě v té jejich došlo na další vlnu pronásledování křesťanů římskou mocí a ani jeden se nechtěl své víry vzdát a obětovat potom pohanským modlám. Viktor byl proto popraven stětím a jeho žena roztrhnutím mezi dvěma palmami. Ty se nejprve co možná nejvíce ohnuly, nešťastnici uvázali mezi ně a pak je uvolnili. Tento neobvyklý a zároveň drastický způsob popravy si dívka „vysloužila“, že císaři (byť není přesně známo kterému), který ji vyzval k oběti pohanským modlám, rozhodně odpověděla: „Dali mi jméno Korona a ty chceš, abych byla zbavena své koruny?“ Tou korunou myslela samozřejmě svou víru.

Ostatky i v Praze

Působivá legenda, která však mohla vzniknout i jen poskládáním vypravěčsky atraktivních, dějových prvků, vznikla zřejmě na Blízkém východě, ale není jasné, kde se vlastně odehrála. Mohlo to být v Damašku v Sýrie, ale uvádí se také Alexandrie v Egyptě, Antiochie na jihu dnešního Turecka, Sicílie nebo Marseille. Ostatky nešťastných mučedníků posléze díky Karlovi IV. v každém případě doputovaly přes Cáchy až do Prahy a měly by, teoreticky, dodnes být součástí Svatovítského pokladu.

Patronka před epidemií

K tomu označit sv. Koronu patronkou proti epidemii obecně a koronaviru zvlášť došlo ale zřejmě teprve nedávno. Poprvé se tato informace objevila ve zprávě agentury Reuters v únoru 2020, celkem logicky, protože ve středověku samozřejmě žádný koronavirus neznali. Poprvé byl tento termín použit v roce 1968 v článku v časopise Nature informujícím o nově objevené skupině virů, jejichž povrch tvarem připomíná sluneční koronu. Tradičně je však svatá Korona pro své jméno – Koruna – považována za patronku lovců pokladů a hráčů loterií pro dobré investice a bůhvíproč i proti špatnému počasí.

Shodou okolností najdeme v církevní liturgii paralelu i k současné karanténě, jak na ni upozornila husitská farářka Martina Viktorie Kopecká. U nás propukla epidemie covid-19 v předvelikonoční postní době, která trvá 40 dní před tímto největším křesťanským svátkem. Italsky se postní doba řekne „quaresima“, což odkazuje na číslovku 40 – quaranta.

Ta naše naštěstí trvá v případě nutnosti jen 10 a ne 40 dnů. Svatá Korona budiž pochválena!

Jitka Lenková

Obr.: wikipedia, freepik