S mým manželem žijeme ve spokojeném manželství už dva roky. Všechno perfektně klape. Já jsem konečně i těhotná, o což jsme oba moc stáli a na miminko se velmi těšíme. Jediný náš kámen úrazu byla vždycky tchýně. Nikdy mě neměla ráda a popravdě řečeno, ani já jsem jí doposud nepřišla na chuť. Všechno kritizuje, je panovačná a má dojem, že můj muž je stále pětiletý kluk. A tak k němu i přistupuje. Vždycky mě zesměšňuje takovými trapnými poznámkami, jako že neumím vařit, že jsem cukrová panenka, že neumím pořádně vzít za práci, že až budu mít dítě, teprve opravdu poznám, jakou jsem do teď měla pohodu.
A takhle je to pořád dokola. Manžel se sice vždycky postaví na mou stranu, ale není to nic platné. Ona si pořád jede to svoje. Věčně nespokojená a zahořklá. Taková je moje tchýně. Její manžel od ní odešel již před lety a ona si ve své samotě tu hořkost vypěstovala do enormních rozměrů. Teď ale onemocněla a manžel ji chce nastěhovat k nám do domu.
U tchýně propukla nemoc krve, která z ní sice vysává život, ale je zajímavé, že na kritiku má energie stále dost. I jako těhotná jí pomáhám, seč mi síly stačí, ale je jí všechno málo. Pořád se jí něco nelíbí. Nic jí není dost dobré. S manželem o tom hodně mluvíme a on mě neustále uklidňuje, že se to všechno zlepší, až tchýni bude trochu lépe. Že teď musíme být prostě tolerantní a chápaví. O což se také snažím. Ale je to velmi těžké, když vás prostě dotyčný člověk jednoduše nemá rád. Můj muž má však o svou matku skutečnou starost a chce jí nastěhovat k nám. Já jeho starostlivost i postoj opravdu chápu, ale myšlenku, že bych tuhle osobu měla mít doma, nesnesu. Manžel je však poměrně neústupný. Přemlouvá mě, prosí. Já mu chci i vyhovět, ale mám velké obavy, že ona náš vztah zničí, budeme-li pod jednou střechou. A co teprve až se narodí naše dítě? Mám strach, že takový nápor nevydržím a šťastné manželství zkrachuje. Přesně nevím, co teď dělat.
Veronika, 27 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Zničí, to si budťe jistá, vím o čem mluvím a to jsem s ní nebydlela.
Poradte se např.se svým lékařem,jaké existuj i jiné možnosti péče o vaši tchýni ve vašem okolí.Manželovi to neříkejte,až poté co zjistíte ,a pak mu navrhněte řešení.Je možné že není tak nesoběstačná aby nemohla bydlet ve svém bytě,třeba vše zveličuje a váš manžel jí věří-je to jeho matka,není se mu co divit.Třeba je možnost zařídit jí pečovatelskou službu apod.Vy potřebujete klid v těhotěnství a pak v péči o dítě. Takový typ osoby jak popisujete,dokáže totiž zničit i vztah na dálku mezi mladými,ne tak v společném bydlení.Jste mladá,nenechte si zničit manželství.Vysvětlete manželovi že musí stát v každém případě při vás,jste jeho manželka.A že si nepřejete aby s vámi tchyně bydlela,podle tchyně děláte vše špatně a tak se necítíte na to abyste se o ni mohla starat,stejně byste udělala vše špatně.Manžel odejde do práce a vy budete s dítětem a tchyní doma,vynervovaná,místo abyste měla klid na kojení a čas pro své dítě a pro sebe.Opravdu na to nepřistupujete,i kdyby tchyně nebo manžel použili vydírání k tomu aby vás přemluvili.Dopadlo by to špatně,věřte mi.
Milá Veroniko, manžel asi nechápe a neumí si představit, že budete mít starosti s miminkem a sama se sebou. Prostě mu řekněte, že starat se o dalšího člověka je nad Vaše síly. Něco jiného by bylo, kdyby jste si s tchýní rozuměla. Není pěkné od ní, na jedné straně Vás uráží a na straně druhé tlačí na syna, aby mohla být u Vás!
Mám pětiměsíční dítě, narozené do fungujícího, zralého vztahu, manželství. A narození drobečka, respektive můj poporodní hormonální otřes, nám tím vztahem tak zamával, že jsme kolem konce šestinedělí byli na rozvod. Čili podle mě tedy tento manžel dláždí kosmickou rychlostí cestu k rozvodu. Nechci malovat čerta na zeď ale tohle je příšerná situace. Neumím si představit mít doma kolem narození miminka svoji tchýni, a to máme velmi dobré vztahy. Tady čichám rozvod, boj o dítě a v pozadí starou čarodějnici, co bude mlaskat radostí, že je mladá pryč z baráku a synáček skáče zase jenom kolem ní.
Ať se manžel nastěhuje k mamince sám. Ať s ní bydlí u ní. Během pár týdnů bude vykurýrovaný, to mi věřte. Je to jeho povinnost a jeho matka. Nikoli Vaše.
A pokud nebude manžel souhlasit, odstěhujte se na dobu, kdy matka se u vás bude kurýrovat, kamkoli jinam, kde budete mít s dítětem klid. On Vám ji normálně chce hodit na krk. Trvejte na tom, že s ní nemusí být člověk celý den doma, že ona to bez něj těch 8 hodin přežije. Když se mají tak rádi, ať se užijí. I ZA CENU DOČASNÉHO PRONÁJMU NEBO SPOLUŽITÍ U SVÝCH RODIČŮ bych to jedno nebo druhé udělala.
Milá Veroniko, velmi doporučuji si Vaši tchýni domů nebrat - i kdybyste se měly rády. VAŠE rodina je Váš manžel, miminko a Vy. Informujte se u lékaře Vaší tchýně na zdravotní stav a podle toho zjistěte, jestli může dostat příspěvek na péči ze sociálního odboru. Tak se dá v péči pomoci a následně domluvit různé služby - chodí domů pečovatelky, dováží se obědy atd. a vám všem to pomůže. Váš manžel by si měl uvědomit, že se budete spolu starat o malé miminko a to vám svět určitě změní.
Veroniko, nenech se do toho dotlačit. Vim, co je za peklo žít s "vyděračem, všechno špatně, obskakuj mě snacho" jsem zralá na rozvod. Hádáme se z 90% kvůli vyděrači. 10% jsou malichernosti např. servis auta.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.