Jen tak o dnešku

Tak tedy dobře!

Když jinak nedáš,

básničku novou

ode mne shledáš.

Píšu ji jen tak

bez skladu, ladu.

Však je to beztak

nejspíše z hladu!

Co bych tak vznosně

popsati mohl?

Snad válku v Bosně?

Kam svět se pohl?

A můza mlčí.

Nepípne ani.

Z jihu již dlouho

nepřišlo psaní

a fronta všude,

kam se hneš.

Z každičké strany

slyšíš lež.

Můza je však válkou zmlklá,

Smrtka — hudebnice zbrklá

hraje v Světě věru prim.

Už se těším na podzim,

až vše ticho zahalí.

Černá zem pak zavalí

moje pevné víko z dubu.

Tam snad šťasten ležet budu,

až dívka s vlasy jako len,

zahraje mi requiem.