S kamarádkou se vydáváme za nákupy, protože je potřeba trochu obměnit náš šatník. Jsme si hodně podobné a většina lidí si myslí, že jsme sestry. Já jsem vdaná a ona stále svobodná, zatím neměla to štěstí a nepotkala toho pravého.

Sestupujeme do metra, když v tom na jeho nástupišti stojí hezký, pohledný a sympatický muž. Mírně strkám do kamarádky a říkám, že tam stojí moc hezký muž a že se dívá po ní.

„Taky se může dívat po tobě. Raději si hlídej kabelku, ať nás ještě někdo neokrade.“ Nabádá kamarádka. Mladý muž se opravdu dívá po kamarádce a nyní se i maličko usmál. Ten by se k ní opravdu hodil, takový sympaťák, říkám si v duchu.

Přijíždí metro, my nasedáme a spolu s námi i mladý muž. Usedá přes uličku naproti nám a stále nás pozoruje. Na další zastávce do vagónu přistupuje muž, který nevypadá přitažlivě, jeho oblečení jeví známky, že už dlouho nepoznalo praní a jeho výraz napovídal, že je buď pod vlivem alkoholu, nebo omamných látek. Byl to takový vagabund, kterému je lepší se vyhnout. Usedá na volnou sedačku přímo naproti nám a doráží na nás. Kamarádka mě opět upozorňuje ať si pořádně hlídám kabelku, ale vagabund se snaží upoutat stále naši pozornost. Když vidí, že nejevíme zájem na něho reagovat, tak si přisedá k jiným cestujícím. Mladý muž celé toto dění sleduje a dívá se našim směrem. Na další zastávce metra přistupuje revizorka a začíná kontrolovat cestujícím jízdenky.

V ten moment zmíněný vagabund začíná požadovat od cestujících jízdenku, ať mu ji dají, že ta jeho je neplatná. Přišel opět k nám a dožaduje se jízdenky. Revizorka přišla až k nám, kontroluje jízdenky a vyžaduje ji i od vagabunda. Ten ale na celý vagón začne vulgárně nadávat všem lidem a revizorku častuje mnoha sprostými nadávkami. Ta ho upozorňuje, aby přestal nadávat a předložil ji jízdenku. Opět se na její hlavu snesla sprcha nadávek a tak ho upozorňuje, že ho na další zastávce nechá vyvést. On se ji vysmívá, že to nemůže, protože u toho musí být policie a že ona je k… V té chvíli se zvedá ze sedačky onen mladý sympatický muž, předkládá služební průkaz, uchopuje vagabunda, stáčí mu ruku za záda a říká. „Když u toho musí být policie, tak půjdeme spolu.“ Vagabund se nezmohl ani na slovo odporu a na další zastávce vystupuje spolu s revizorkou a policistou. Většina cestujících tento incident ani nepostřehla, protože proběhl velice rychle a potichu.

„Vidíš to, takový sympaťák, ten by se k tobě hodil. A možná, že kdyby se to nestalo, tak by na nás i promluvil, “ říkám kamarádce. Ale to nás metro opět odváží dál do centra města za nákupy.

Pokud máte také nějaké zážitky z cestování, podělte se s námi o ně. Na vaše příběhy se těší