Protože se stále častěji setkáváme s alternativami k mléčným výrobkům, přinášíme vám několik tipů, jak je rozpoznat od poctivých produktů zhotovených z mléka.

Pokud výrobce při zpracování mléka nahradí některou základní složku mléka jinou nemléčnou složkou, musí o tom spotřebitele náležitě informovat na deklaracích výrobku. Daný produkt nesmí již označit vyhrazeným termínem pro mléčné výrobky.

„Použité způsoby označování nás nesmějí uvádět v omyl. Hlavně pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, identitu, vlastnosti, složení množství, trvanlivost, původ nebo vznik, způsob výroby či získávání,“ objasňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. (foto) z Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus.

Podle platné legislativy by měly být analogové výrobky prodávány odděleně od mléčných výrobků nebo alespoň regály s nimi náležitě označeny. Chyb se ale často dopouští obchodníci při podpoře prodeje, např. v letákových akcích.

„Jihočeské „AB“ není máslo, ale směsný roztíratelný tuk. „Javor“ není tavený sýr, protože obsahuje rostlinný tuk. Použitý název „Másličko“ u směsného roztíratelného tuku je lživý a klamavý,“ uvádí vše na pravou míru odborník.

Taktéž například produkty Vintíř, Rodinka, Hit nejsou tavenými sýry, protože výrobky obsahují nemléčnou složku - rostlinný tuk. „Jsou to tedy analogové produkty, které se mohou označit pouze jako „tavený výrobek“, „potravinářský tavený výrobek“, „tavené plátky“ či „tavený krém“. V zásadě se tedy nesmí použít vyhrazený mléčný termín „sýr“ nebo „sýrový“.“

Další příklady analogových produktů

• ZLATÁ HANÁ

ü       Směsný roztíratelný tuk

ü       Nezavádějící název

ü       Správné značení

• DVORECKÝ EIDAM

ü       tepelně zpracovaný výrobek se sýrem na smažení (s rostlinným tukem)

ü       Chybný (a dominantní) název „Eidam“ má zmást spotřebitele, že se jedná o sýr

• LIDOVÝ SMAŽÁK

ü       Předsmažený potravinový výrobek

ü       Název se slangovým označením „Smažák“ má evokovat „sýr“

ü       Deklarace uvedené na produktu jsou ale správné

Kdo nemáte rádi žádné alternativy, jak vůbec poznáte kvalitní mléčné výrobky?

• Zakoupíte-li české mléčné výrobky, máte jistotu, že jste koupili kvalitní produkty.
• Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.
• Český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu
• Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje  skutečnost, že výrobek byl vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu.
• České mlékárny jsou pod přísným dozorem Státní veterinární správy.
• Kupujte vždy výrobky s nevyčerpanou dobou minimální trvanlivosti, resp. dobou spotřeby.
• Mléčné výrobky nakupujte raději v „kamenných obchodech“, a to vždy v chlazeném úseku (výjimkou je pouze trvanlivé, sušené a kondenzované mléko). V případě nákupu na farmářských, popř. jiných trzích, opět kupujte mléčné výrobky výlučně chlazené.
• Teplota pro úchovu a prodej mléčných výrobků musí být 4 – 8 °C.

Pokud kupujete zahraniční výrobky, postupujte následovně. „Vybírejte zboží od renomovaných výrobců. Ve všech případech nákupu dovozových výrobků je třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží,“ uzavírá Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského. Více na www.bileplus.cz.