Zrozená z hvězd
Jen křičící ticho,
strach,
stesk,
když Ty,
Ty tu nejsi.
Bez objetí Tvého strádám,
jako bych nežil,
snad spíše
umíral.
Bez Tebe, když jeden den
jako rok
zdá se být,
pak jsi mým sluncem,
stále víc,
tak krásná,
něžná,
má.
Jen vzdáleně,
takřka po větru,
cítím tlukot Tvého srdce.
Cítím vůni Tvojí kůže,
Tvého dechu,
i dotyky
Tvých dlaní.
Jsem jen Tvůj,
jako prsten, co nosíš.
V myšlenkách Tě mám
napořád.
Má krásná
Zrozená
z hvězd.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.