Můj otčím se uráží

Majka (do 20) se ptá:

Dobrý den, je mi 13 let, takže se dá říci, že jsem vlastně ještě dítě a těmahle věcma bych se neměla vůbec zabývat,ale je tu něco co mě vysloveně deptá a potřebovala bych od Vás poradit. Moje mamka je rozvedená a teď má přítele. Je opravdu moc fajn, rozumíme si s ním všichni.....ALE mívá občas děsné nálady, kvůli naprostým hloupostem se urazí a pak je akorát protivnej děsně dlouho. Pak když se mu to zase v hlavě srovná je zase v pořádku. Ale ty jeho nálady mě ničí a NE jenom mě. Už kolikrát jsem mu řekla, že když mu něco vadí, ať to řekne do očí, že se s tím budeme snažit něco dělat a říkala mu to i mamka. Ale on jenom řekne, že ho máme nechat a že ho to samotnýho přejde....JENOMŽE zkazí to náladu všem okolo a člověk je potom celý den otrávený. Co mám dělat? Chtěla bych jim nějak pomoct, protože vidím jak se jejich vztah pomalu hroutí a upřímně mám ho ráda a nechci, aby se rozešli. Jenomže probírat to s každým zvlášť mě už taky nebaví. Většinou je usmířím, to si pak vrkaj a mě nepotřebujou, ale když jsou na sebe naštvaní tak mamka přijde a hned se mi ochotně svěřuje. Už jsem je v tom taky párkrát nechala samotný, jenže nesnáším pohled na její utrápenou a jeho nasranou tvář, tak vždycky jdu zas jak ten moula a usmiřuju. Jsem vděčná za každou radu předem děkuji za odpověď Majka

Ahoj Majko. To se mi líbí, jak jim chcete pomoci. Já si však myslím, že na vztah dvou dospělých lidí, budete mít asi malý vliv. Je to především jejich věc. Odpověď na tento dotaz není vůbec jednoduchá. Přesto, z toho co píšete mám pocit, že přítel Vaší matky je neodhadnutelný dopředu. Stále se musíte hlídat, být ve střehu nebo v napětí, aby nedošlo ke spuštění jeho vzteku. To rozhodně k domácí pohodě nepřispívá. Není mi z toho, co popisujete jasné, z jakých situací jeho vztek vyplývá. Očekával bych ale, že nebude chodit kolem horké kaše a řekne narovinu, co mu ve vztahu vadí a co bych chtěl zlepšit. Určitě mu na vztahu s Vaší matkou také záleží, jinak by v něm nesetrvával. Ale může být, že mu mluvení o nepříjemný věcech, dělá problémy. To jsou však jenom moje odhady, jak by to mohlo být. Faktem je, že k těmto situacím dochází a to je nepříjemné pro všechny kolem. Za sebe bych Vám poradil, abyste se obě takovému chování nepřizpůsobovaly ve strachu, před dalším výbuchem jeho hněvu a následným trucováním. Občasná hádka nebo přiměřený hněv je ve vztahu běžná věc, ale dlouhodobé dusno určitě ne. Předpokládám, že jste o tom mluvili ve Vašem trojúhelníku. Jistě mnohokrát to také probírala Vaše matka se svým přítelem. Pokud se přesto nic nezměnilo a děje se např., že přítel Vaší matky vybuchne pokaždé, když není po jeho. Nebo křičí, když s ním nesouhlasíte. Nebo se rozčiluje, že mu poroučíte, když ho požádáte o maličkost. Nebo se často mění z pohodového člověka na křiklouna, tak přestaňte být shovívaví k tomuto chování. S tím už si sami těžko poradíte. Nějaký samospasitelný návod Vám dát nedokážu, ale jestli platí výše uvedené, tak bych doporučil partnerovi Vaší matky, aby si zkusil promluvit o této svojí vlastnosti s odborníkem - psychologem. Případně se oba mohou zúčastnit nějakého párového sezení, kde o své situaci mohou mluvit a pokusí se společně se třetí, nezaujatou osobou, najít příčiny vzájemných neshod. Jestli jim oběma na vztahu záleží, určitě jim bude stát za to, investovat do vztahu ještě nějakou energii tímto způsobem. Minimálně se o sobě vzájemně dozví spoustu zajímavých věcí. Může se třeba ukázat, že spouštěčem hádek je Vaše matka. Ale to jen spekuluji. Shrnul bych to asi takto. Partner Vaší matky má svoje důvody, proč se chová takovým způsobem, jakým se chová. Přikládá kritickým situacím větší váhu než Vy. Co je pro Vás malichernost, může pro něj mít vysokou prioritu a naopak. Jestli jim vztah stojí za to, budou muset společně zapracovat a to nepůjde přes noc. Hodně štěstí.