IX. Cesta do krajiny lásky

Nejčastěji cestujeme do krajiny lásky s příbuzným, přítelem nebo také s domácím mazlíčkem. V krajině lásky jsou malé vesničky a jedno velké město.

Do krajiny se dostaneme pomoci citů k tomu druhému spolujezdci. Dobrá cesta vede také přes Srdcov. Krajina lásky je v něčí mysli malá a v něčí velká.

V krajině malé jsou kromě Srdcova ještě tři malé vesničky. Po dálnici se dostaneme k vesničce Rodina. Je to jedna z největších vesnic. Na náměstí stojí dva zakladatelé Pan Tatínek a Paní Maminková.

Ze Srdcova po malé, ale dobře sjízdné silnici, dojedeme do Děcákova. Tuto vesnici založily někdy v 14. století dvě malé děti. Vesničku obývají jen velice mladí lidé.

Po velice špatné cestě se ze Srdcova dostaneme do vesničky Milující. Už velice dávno ji založili dva lidé, kteří se milovali.

Ve velké krajině jsou místo těchto tří vesnic ještě dvě mnohem menší. Ta první je Kamarádka. Nenajdete v ní žádné nepřátelé. Všichni se kamarádí se všemi. Je to prostě vesnička, jako kdyby byla z pohádky.

Tou poslední a také nejmenší vesničkou je Obětující. Všichni se mají navzájem moc rádi a stejně jako v předešlé vesničce tam nenajdete nikoho, kdo by cítil nenávist k tomu druhému. Do této vesničky se již mnoho lidí vydalo, ale hodně se jich také vrátilo. Důkazem je také to, že vesnička má jen čtyři obyvatele.

Přeji Vám šťastnou cestu zpátky a doufám, že se sem opět vrátíte.

Viktoria Babejová-Kmecová, 11 let

květen 2003