Úhel pohledu

Jako město duchů v posledních dnech vypadají u nás některé tržnice v příhraničí. Hlavně tam, kde jsou asijští prodejci. V některých stáncích zůstalo i zboží, to když prodejci při svém útěku nestačili všechno odklidit.

Důvodem jsou nárazové kontroly policie a celní správy, která dohlíží, aby se na těchto tržnicích neprodávaly plagiáty značkového zboží, což je běžné.

Tyto kontroly bohužel nebyly účinné, a tak jako správné řešení se nyní jeví stálá 24 hodinová přítomnost policie a celníků přímo v objektech tržnic.

Asijští prodejci vyčkávají, je to takové kdo z koho. Kdo vydrží déle. Policie a celníci, nebo prodejci?

Zatím nebylo slyšet, že by se český prodejce zachoval jako ten asijský a při blížící se celní kontrole vzal do zaječích. To by mu asi z toho opuštěného obchodu nic moc nezbylo a svoji živnost by mohl pověsit na hřebíček.

Mezi asijskými obchodníky ale fungují „tamtamy“ a tak blížící se kontrola na ně působí jako když se střelí do vrabců a ti co nestihli utéct mají totální ztrátu paměti a stále opakují „neumim ceeeeeški neumim ceeeeeški!“ Přitom moc dobře česky rozumí.

Od podnikání je neodradí, ani když je jim nelegální zboží zabaveno. Jsou velmi vynalézaví v ukrývání a výrobě zboží. Jak odejde kontrola, jsou tam opět s další várkou toho samého zboží a prodávají vesele dál.

Podnikají na ŽL jako všichni prodejci u nás. Tržnice mají svého majitele, kterému musí pravidelně platit poplatky za pronájem prostor, tudíž existuje evidence prodávajících.

A když někdo porušuje stále zákon jako asijští prodejci, stačilo by jim odebrat ŽL aby nemohli podnikat.

Sice by neměli tak vysoké tržby, ale zase by nebylo slyšet „zbozííííííí neny moje a neumim ceeeeeški.“

Nedocházelo by při prodeji k porušování zákonů o prodeji zboží a policie spolu s celníky by se mohli věnovat „větším rybám.“

Asijského – vietnamského obchodníka najdete jen na naší straně hranice, na té druhé ho nenajdete. Proč tomu asi tak je?