1026. I staří mají vzpomínky

I staří mají vzpomínky

Vždycky jsem se tě ptala

Jestli se mě budeš chtít dotýkat

I když budu stará a celá

Pokrytá varhánky jako

Po našem celodenním ráchání

V rybníku mezi vrbičkami

Jenže tyhle varhánky už ani

Slunce nezahladí

Hladils‘ mě po vlasech

A pořád víc ti jich zůstávalo na dlani

Přesto jsi nikdy neřekl že ti to vadí

A chuchvalce mé dávné pýchy jsi

Nenápadně strkal do kapes u košile

Potom je pálil v kamnech

Večer když jsi myslel že už dávno spím

Zatímco já nenápadně šmírovala

Každé ráno jsi mě umyl tak krásně

Jak to nikdo jiný neuměl

I mým necitlivým nohám jsi dával tolik něhy

A pak mě v náručí jako pírko

Přenesl do kuchyně do křesla abychom byli pořád spolu

A vyprávěls‘ mi o všem možném a vodil vnoučata pod okno

Připadala jsem si jako královna a byla šťastná a

Líbala tvé ruce pokryté stařeckými skvrnami

Tenkrát nikoho nenapadlo že to budeš ty

Kdo půjde první na věčnost a já se ani

Nedostanu na tvůj pohřeb

Vlastně ani nevím jak to tam u tebe teď vypadá

Ale máš určitě uklizeno protože víš

Že brzy dorazím a budeme se zase hladit po tvářích

Možná že i mně se cestou zahladí všechny vrásky

A ty se budeš zas tak zvláštně smát jako vždycky

Když tě něco moc překvapilo