Televizní tip: Krev zmizelého na obrazovkách ČT

Po čtyři nedělní večery, od 18. listopadu 2007 vždy ve 20 hodin na ČT1, mohou diváci České televize sledovat čtyřdílnou sérii úspěšného filmu režiséra Milana Cieslara a scénáristy Vladimíra Körnera Krev zmizelého. Film vznikl v koprodukci Televizního studia Brno ČT a Happy Celuloid, s.r.o. V hlavních rolích Vilma Cibulková, Ester Geislerová, Martin Huba, Václav Jiráček, Igor Bareš, Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý, Jiří Lábus, Simona Stašová a další.

Krev zmizelého - velkolepý epos lásky a prokletí, který se odehrává během 2. světové války a v období na ni navazujícím. Vypráví dramatický příběh matky a dcery a jejich zápasu o základní lidské právo - žít svůj život.

Příběh začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven (Václav Jiráček) a Češky Helgy (Vilma Cibulková). Arno odchází před sovětskou hrozbou do finské války. V jednom z bojů je raněn a převezen do německého lazaretu, kde mu Helga zachrání život. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán do boje proti dřívějším spojencům. Volí dobrovolnou smrt. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli (Ester Geislerová). Právě dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby…

Projekt byl realizován jako čtyřdílná série a distribuční film, který vznikl za přispění Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Premiéra uvedení do kin: 10. březen 2005.

Děj Krve zmizelého je rozvržen do čtyř ročních období (jednotlivých dílů čtyřdílné filmové série), které jsou pozadím strhujícího dramatického příběhu, odehrávajícího se v divoké přírodě moravských hor, ale také v exotickém belgickém Kongu. Režisér Milan Cieslar barvitě a citlivě vypráví příběh žen ve vyhrocené historické situaci. Dějem se prolínají málo známá údobí evropských dějin, o kterých se spíše mlčí.

1. část: ZIMA 1939 (vysílání 18. 11. 2007, 20:00 hod., ČT1)

První část čtyřdílné historické fresky o osudech lidí zasažených druhou světovou válkou. Na jejím začátku se setká zraněný potomek baltského rodu křížových rytířů Arno von Lieven s mladou Češkou Helgou, patřící k personálu německého lazaretu v Sudetech (část tehdejšího Československa, zabraná před vypuknutím války Německem). Oba jsou zrazeni dobovými událostmi, vydáni napospas hrátkám mocných (anexe baltských států Sovětským svazem po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop a zábor Sudet v tehdejším Československu Hitlerem). Arno odešel jako dobrovolník do finské války bojovat proti Rudé armádě. V jednom z bojů je těžce raněn. Jako zázrakem je zachráněn a převezen k zotavení do německého lazaretu, kde pracuje právě Helga. Omrzlý, smrti zasvěcený voják se však díky Helze dočká uzdravení. Následuje krátký ale silný milostný vztah, který je ukončen rozkazem, který má Arna poslat do boje proti jeho dřívějším spolubojovníkům. Arno volí dobrovolnou smrt. Ale to není konec.

2. část: JARO 1945 (vysílání 25. 11. 2007)

Ze vztahu k Helze se po Arnově smrti zrodí nový život. Po válce se snese na matku i dítě msta vítězů. Obě jsou nuceny sdílet osud poražených, neboť všichni okolo vědí, komu Helga porodila dítě. Helga je znásilněna, potupena, odsouzena k odsunu z rodné krajiny. Jako zázrakem se jí ujme bývalý židovský majitel sanatoria, který přežil koncentrační tábor a přišel o celou rodinu; aspoň na čas jim vytvoří bezpečný prostor pro skromný život... Ve chvílích blížící se smrti a odevzdání osudu, se symbolicky ve vidinách vrací nikdy neviděné obzory moře a křížového rytíře, jako sen připomínající stín zmizelého otce a osudové lásky Helgy. Je stále s nimi.

3. část: LÉTO 1956 (vysílání 2. 12. 2007

Po letech je Arno exhumován z provizorního úkrytu a pohřben na hřbitově. Ta chvíle znamená i konec dětství pro dospívající dceru Dorli. Již svým původem a bytostným založením je oddělena od svých vrstevníků, nosí v nitru zjevení nepoznaného otce, kterého chce podvědomě najít a následovat. Pokusí se o emigraci s řeckým chlapcem, také vyvržencem, tehdejším uprchlíkem ve zdejším prostředí. Plánují útěk až někam na Balt, do krajin Dorliných snových vizí, odkud odjíždějí lodě i do Řecka, kam se chlapec tolik touží vrátit. Jejich útěk však ukončí záhy pohraničníci. Píše se rok 1956 a ani smrt Stalina neobrousila hroty komunistické represe. Helga se musí obětovat pro Dorli a její svobodu. Vydává se na pospas estébáckému trýzniteli, bývalému kápu v koncentračním táboře, kterému by měla být po vůli. V posledním okamžiku se však Helga vzepře a je uvězněna. Dorli cítí vinu za její zatčení.

4. část: PODZIM 1961 (vysílání 9. 12. 2007)

Poslední část dramatu se děje v podzimním čase, v době po stavbě berlínské zdi. Aby zachránila matku, umírající ve vězení, je Dorli dohnána ke spolupráci s tajnou komunistickou policií. Té jde především o její dědictví po rodině mrtvého otce a majetek v Německu. Dorli zachrání matku jen pro její návrat domů. Tam Helga po krátkém setkání s krajinou svého osudu umírá. Dívce se teď otvírá svět i školy, které jí byly zapovězeny. Ale ona chce překonat svou smlouvu s ďáblem. Volí jedinou možnou cestu: pryč z Československa, pryč z Evropy! Při své cestě pro dědictví, které má předat státu, se jí podaří emigrovat a nalézt azyl u milosrdných sester. S těmi pak odchází do Belgického Konga, pomáhat lidem, postiženým občanskou válkou. Osud ji však dostihne i tam. Dorli musí volit mezi pomocí budoucí matce a vlastní záchranou. Má možnost odletět posledním vrtulníkem, evakuujícím zbylé pracovníky misijní stanice. Počet míst ve vrtulníku je však omezen a přes dráty stanice červeného kříže již přelézají vzbouřenci, kteří nemají s bílými slitování. Dorli dává svůj pas a tím i cestu k záchraně ženě, která zůstala opuštěná uprostřed války. Dorli pak sama čeká na smrt. A ta se zjevuje navzdory tropickému podzimnímu lijavci ve slunečním jasu...

Celovečerní film a čtyřdílná televizní verze Krev zmizelého byl realizován v těchto lokacích:

Liberec a okolí, Jizerské hory – obec Jizerka, obec Kladská u Mariánských lázní, věznice Mladá Boleslav, bazilika Hejnice, klášter Strahov, zámeček Lány – Pohansko u Břeclavi, hrad Nouzov, muzeum vojenské techniky v Rokycanech, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, přírodní rezervace Leba – Polsko, Illkiding´a village – Tanzanie

Krev zmizelého

Námět a scénář: Vladimír Körner

Producenti: Hana Vrbová (ČT) a Milan Cieslar (HC)

Dramaturg: Pavel Aujezdský

Kamera: Jiří Macháně

Výtvarník dekorací: Jan Kadlec

Výtvarník kostýmů: Evženie Rážová

Umělecký maskér: Lukáš Král

Mistr zvuku: Lubor Hochmann

Střih: Miloslav Liška AFTS a Milan Cieslar

Výkonná produkce: Ivan Vakaráč, Vladimíra Kopecká, Kateřina Baranová a Pavel Jurášek

Překlad dialogů do němčiny: Lenka Reinerová

Film o filmu: Jiří Diviš a Jaroslav Rásocha

REŽIE: MILAN CIESLAR