Filmová recenze: Mr. Brooks

USA 2007

Triller

Režie: Bruce A. Evanse

Hrají: Kevin Costner, Demi Moore, William Hurt, Dane Cook, Marg Helgenberger

V kinech od 9. srpna 2007

Poslední dobou už divák do kina nevstupuje s očekáváním překvapení. Filmy, se kterými se setkáváme jsou většinou několikátým dílem dané série, životopisy nebo filmovou podobou známé knihy či seriálu. A tak v sedmi z dvanácti právě dnes promítaných filmů, známe styl vyprávění, jednotlivé charakteristiky postav a máme představu i o ději. Přesto film, o kterém nevíme téměř nic nás může zaujmout více než zajeté koleje. A v letním vedru se můžeme nechat zchladit nejen klimatizovanými kinosály, ale i mrazivým a osvěžujícím trillerem, vybočujícím z teplé limonády předvídatelných pokračování.

Hlavním hrdinou filmu Mr. Brooks je Earl Brooks ( Kevin Costner), který je nejen úspěšným podnikatelem, špičkovým managerem, milujícím manželem a více než chápavým otcem. Na druhé straně je ovšem také chladnokrevným sériovým vrahem, soustavně bojujícím s nutkáním dále zabíjet. Právě to mu totiž našeptává jeho zlé alter – ego Marshall (bravurní držitel „Oskara“ William Hurt).

Nebezpečná noční záliba pana Brookse spočívá v pečlivém sledování a plánování vražd páru milenců. Ty pak přepadává, dvěma dobře mířenými ranami je zastřelí a jejich těla aranžuje do milostných pozic. Své vraždy plánuje tak dokonale, že jedinou stopou zůstává záměrně zanechaný krvavý otisk prstu oběti – proto se mu také říká otiskový vrah. Ale každá myš má i svou kočku. Tou Brooksovou je inspektorka Tracy Attwood (Demi Moore), pro kterou se nepolapitelný sériový vrah stává posedlostí. Tolik klasická zápletka běžná v řadě kriminálních filmů i seriálů. Mr. Brooks ale přináší nový vhled do standardní situace.

Největší devizou tvůrců je detailní přiblížení se světu vraha. Divák ho sleduje při činu, při jeho vnitřních krizích a dopřává si i plánování vraždy srovnatelné s honem na lišku. Protože jak prohlašuje sám pan Brooks, nejdůležitější a nejzábavnější na vraždě je právě její oběť. Je proto nutné ji pečlivě zvolit.

Ale i takový pedant jako je náš vrah udělá chybu, která odstartuje řetězec nepředvídatelných událostí. Jako největší chyba se jednoznačně jeví, když někdo odhalí, že je vrah (a má navíc i důkazy). Události dostávají spád, když náhodný svědek (Dane Cook) začne vraha vydírat a vysloví i poněkud neobvyklé přání zúčastnit se příští vraždy.

Ke všemu vyšetřující inspektorka Attwoodová má i jiné starosti. Nejen, že se jí pokouší pomstít jiní zločinci, které usvědčila, ale právě prochází vyčerpávajícím rozvodovým řízením. Její nevěrný manžel se jí snaží vydírat a nakonec i „oškubat“ o pár milionků. Této detektivce je navíc velice snadné uvěřit, že se z prekérní situace nemusí vůbec dostat. Akční scény jsou o to napínavější a více civilní a „skutečné“, než tomu bývá zvykem.

Film velmi věrným způsobem ukazuje Brooksovu proměnu ve vraha, provázenou konfliktem se svým druhým já. Tvůrci se neobvykle rozhodli dát mu úplně odlišnou podobu od hlavního hrdiny. Tento prostředek jim umožnil právě William Hurt, který prakticky neexistující osobu vystihl jako neskutečnou vidinu, ale přesto neoddělitelnou součást Mr. Brookse. Alter – ego Marshall je sice na panu Brooksovi absolutně závislý, ale přesto se ho snaží ovlivňovat a vmanipulovat do další vraždy.

Pohled na svět z úhlu nemilosrdného vraha pak představuje to nejzajímavější. Mr. Brooks překročí hranice běžného myšlení, které se omezují zákony a vtáhne vás do svého světa. Nejvíce provokativní je, kam až si tvůrci dovolí zajít. Ač mrazivý triller je film prosycen humorem, a to většinou černým a sarkastickým. Jak se trefně vyjádřila Demi Moore, kterou film nadchnul, ale i vyděsil zároveň. A možná nejděsivější je, když si uvědomíme, čemu se vlastně smějeme.

Nejslabším článkem řetězce událostí je pak ovšem konec, který i přes několikeré finální zvraty není příliš dotažený. Lze si položit otázku, jak bychom vlastně chtěli, aby Mr. Brooks skončil? Dostat vraha do vězení není příliš originální konec, ale naopak nechat ho na svobodě, znamená nechat „zlo“ nepotrestáno. Protože jakkoliv nám může být hlavní hrdina sympatický, ve skutečnosti by se s ním rozhodně nikdo osobně setkat nechtěl. Film nakonec dává prostor divákům, kteří po určitých náznacích mohou z kina odcházet a popřemýšlet si, jak bude život pana Brookse pokračovat. Mohou domýšlet, čeho se bojí i chladnokrevný vrah a jestli se jeho obavy skutečně naplní.

Zdroj foto: www.bonton.cz