137. Bod varu

BOD VARU

Mé srdce hoří,

má mysl se v tvém těle noří,

mé srdce bije,

má duše jen s tvojí žije,

mé srdce rychle dýchá,

při pohledu na tebe,

ožije,

zabolí a zahřeje,

změkne a zkamení,

jak nadsvětelné mámení.

Já láskou k tobě hořím,

všude pouze s tebou jsem,

ránem půlnocí i polednem.

Jak jiskry lítaj moje city,

pálí všechno slepě, hluše,

jak plamen šlehaj moje oči,

teplota jde přímo z duše.

Já jsem v tobě každou chvíli,

moje láska k tobě sílí,

city šílí,

jsi tak blízko,

na dosah,

podej mi ruku,

srdce své

a já vše co mám,

ti dám.