Filmová recenze: Robinsonovi

Ať žije kopie? ...

Rok: 2007

Stát: USA

Žánr: animovaný/rodinný

Hrají: v českém znění

Režie: Stephen J. Anderson

Studio Walt Disney, kdysi držící prakticky monopol mezi výrobci kreslených filmů, je v posledních několika letech nuceno čelit nebývalé konkurenci. Rozvoj trojrozměrné počítačové animace umožnil vstoupit do hry několika ambiciózním společnostem. Dnes už to nejsou jen Pixar a DreamWorks, s animovanými filmy začínají i Warner Brothers a další. Přestože Pixar se Disneymu podařilo k sobě přidružit, faktem zůstává, že se snaží nespoléhat na ně vždy a některé projekty hodlá i nadále realizovat výhradně ve své produkci. Jak se však ukazuje právě v případě jejich nového rodinného snímku Robinsonovi, invence a svěžest Pixarovských tvůrců jim schází čím dál markantněji.

Hlavním aktérem filmu je chlapec Lewis, sirotek, kterého jeho matka ještě v peřince odložila. Lewis je ovšem velmi aktivní stvoření, neustále vynalézající senzační zařízení, čímž ničí svého spolubydlícího Gooba. Ten se kvůli Lewisovým pokusům už hodně dlouho pořádně nevyspal, nehledě k faktu, že nadšený mladý vynálezce předváděním svých bizarních technických zlepšováků spolehlivě odradí každého zájemce o jeho adopci. Lewis tím pochopitelně trpí a tak se pokusí o sestrojení jakéhosi vyvolávače vzpomínek, od nějž si slibuje, že mu pomůže nalézt jeho biologickou matku. Naivní přání a pokus o jeho realizaci ho zavede na výstavu, kde hodlá svůj přístroj prezentovat. Plány mu však naruší tajemný muž v buřince, který jeho stroj ukradne a ještě tajemnější chlapec jeho věku. Ten, jak se zdá, přiletěl z budoucnosti a tamtéž se vzápětí vrátí i s Lewisem. Tak se seznamuje s rodinou Robinsonových, čítající mnoho nejroztodivnějších členů, s nimiž se užije spousta legrace a dobrodružství. Lewis však zároveň odhalí i překvapující tajemství, které ho přiměje radikálně změnit plány i pohled na svoji zdánlivě beznadějnou situaci.

Co je na celém snímku nejvíc zarážející, je fakt, jak nápadně se svým pojetím podobá výtečnému Pixarovskému projektu z roku 2004 s názvem Úžasňákovi. Při pohledu na rodinku Robinsonových, z nichž téměř každý má nějaké nadpřirozené schopnosti (jeden strýček je dokonce stylizován do podoby jakéhosi superhrdiny, stejně jako pan Úžasňák ve zmiňovaném filmu) si však tuto podobnost uvědomujete spíše s nelibostí. Ta může dále vzrůstat se zjišťováním, že i výtvarné řešení fyzické vizáže většiny postaviček nemá do podoby Úžasňáků daleko. Svižností, lehkostí a nápaditostí ve vymýšlení zápletek a řešení jednotlivých akcí a gagů však Robinsonovi za svým „vzorem“ výrazně zaostávají. Je vidět, že tvůrci se až příliš spolehli na vnější vizuální atraktivitu světa budoucnosti a možnosti trojrozměrné animace. Všichni Robinsonovi se tedy většinu času různě natahují, smršťují, hopsají a jinak vyvádějí, ale ani sebesměšnější zkroucení do žoužele jim nepomůže k tomu, aby v divákovi vzbudili nějaké výraznější emoce či si je dokonce oblíbil. Hrátky s časoprostorem, tvořící jakousi osu celého příběhu, jsou sice celkem zajímavé, ale v knize, která byla filmu předlohou, vyznívají zřejmě mnohem přehledněji. Ve filmovém příběhu se především vinou nepříliš zkušeného režiséra mění spíš v chaos, znesnadňující orientaci. Časová motanice dokáže spolehlivě zmást i leckterého rodiče a co teprve jeho dítko. Nenadané v osmi, deseti letech tak brilantním mozkem jako Lewis bude často nejspíš jen nechápavě zírat na plátno. Jistě, hopkání Robinsonových ho zřejmě pobaví, na téměř půldruhé hodiny, v níž se ovšem zároveň řeší i tak závažné otázky, jako dětská osamělost, hledání citu a rodinného zázemí, je to však trochu málo. Ve „vážných“ okamžicích děj ztrácí na akčnosti, ale nedostane se pod povrch obvyklých rádoby útěšných frází, takže se dá bez obalu říct, že nudí.

Pakliže bychom se mu i nakrásně rozhodli odpustit nepůvodnost, za níž je - kromě patrné neochoty pouštět se do jakýchkoliv experimentů - i dosti nepříjemně cítit prachobyčejný marketingový kalkul, umělohmotnou sterilitu mu odpustit nelze. Pokud v Čechách vyšla knižní předloha, pak bych jistě doporučila seznámit vaše děti spíše s ní než s tímto snímkem. Pro rozvoj jejich fantazie i pobavení to bude jistě větším přínosem, než sledovat tuctový odvar z úspěšnější podívané. Obávám se, že za tento pokus by své následovníky strýček Walt jen stěží pochválil – i když mu na závěr celý snímek věnovali.

Zdroj foto: www.falcon.cz