Šumava. Zelená střecha Evropy nabízí ledovcová jezera i jihočeské moře

Národní park Šumava, jenž byl vyhlášen dne 20. března 1991, přísně chrání nejcennější a nejzachovalejší přírodní společenstva z celé Šumavy. Jedná se především o zbylé pralesovité porosty v horských lesích, tři ledovcová jezera, vybraná horská vrchoviště a údolní slatiniště. Chráněná krajinná oblast Šumava, vyhlášená dne 27. prosince 1963, v dnešní době slouží jako ochranné pásmo národního parku. V celém jejím území se dbá na citlivé využívání přírodních zdrojů a usměrňují se zde lesnické zásahy i zemědělský provoz. Jedním z cílů chráněné krajinné oblasti Šumava je také ochrana památek lidové architektury, které se poměrně hojně dochovaly v šumavských obcích.

foto / Jiří Frydlewicz

Význam celé této oblasti byl umocněn v roce 1990, kdy bylo toto území spolu se sousedním německým národním parkem Bavorský les vyhlášeno v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra jako biosférická rezervace. Cílem biosférické rezervace Šumava je trvale uchovávat typickou šumavskou krajinu se všemi jejími tradičními prvky, a to včetně způsobu hospodaření.

Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu se sousedním německým národním parkem Bavorský les představují největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě. Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy a zachovalou přírodu je Šumava často označována jako „zelená střecha Evropy“. Nacházejí se zde rozsáhlé horské smrkové a smíšené lesy, místy skutečně až pralesovitého charakteru, a jako na jediném místě v České republice již výše zmiňovaná ledovcová jezera.

Šumava představuje rozsáhlé horské pásmo o délce přibližně 140 kilometrů, rozkládající se na pomezí Čech, Rakouska a německého Bavorska a je jedním z nejstarších pohoří Evropy. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je pak podstatně příkřejší než severní, česká. Co se vodních ploch týče, na území Šumavy se kromě jezer nachází mimo jiné i významná zásobárna vody, vodní nádrž Lipno, vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. Jedná se o skutečně rozlehlou přehradní nádrž, díky čemuž bývá též označována za jihočeské moře. Délka vzdutí dosahuje 42 kilometrů. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 kilometrů. Na pravobřežní straně pak zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem.

Šumava je místem, kde se dochovala rovněž i velmi působivá horská a údolní rašeliniště, například Chalupská slať s největším rašelinným jezírkem v ČR, Jezerní slať s dřevěnou rozhlednou nebo Tříjezerní slať s naučnou stezkou po povalovém chodníčku.

Unikátní příroda zde na jihu Čech míří však také téměř až k hustěji osídleným oblastem. Kupříkladu poblíž města Vimperk v okrese Prachatice najdeme přírodní rezervaci Radost. Chráněné území zaujímá dvě nesouvislé lokality západně a severozápadně od Klášterce, respektive severně a severozápadně od Lipky. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem zdejší ochrany je zachování zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich biotopů.

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, npsumava.cz, naucnoustezkou.cz