Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Impulzivní reakce, pocity únavy či apatie. Horko je spouštěčem environmentálního stresu

Impulzivní reakce, pocity únavy či apatie. Horko je spouštěčem environmentálního stresu

18.6.2022 - redakce Babinet.cz

Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku.

fotogarfie: Pexels

„Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění,“ říká klinický psycholog Mgr. Petr Křenek z Mostu. „Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.“

K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.

Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace

Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký. Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nechladnější je kůže. Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad nad 25 ◦C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch. Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.

 

zdroj:

klinický psycholog Mgr. Petr Křenek

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/extremni-horka-teplotni-stres-globalni-oteplovani-pracovni-mista.A190704_085819_eko-zahranicni_div

https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/vysoke-teploty-mohou-ovlivnit-i-psychiku-mezi-lidmi-roste-podrazdenost-a-agrese-20180812.html

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip