Stopujete v koupelně při čištění zubů dvě minuty a když nemáte po ruce kartáček na zuby, spoléháte na jablko?

Pak zbystřete. Vaše návyky jsou totiž možná ovlivněny častými mýty, které se pojí s péčí o zuby a dutinu ústní. Pojďme se na ně podívat.

fotografie: Pixabay

Očista dočista

Správná péče o chrup je bezesporu základ. Jenže při čištění zubů nezáleží ani tolik na čase, jako na kvalitě. Pokud ráno ve spěchu a večer unavení kmitáte dvě minuty kartáčkem v ústech a nevědomky přitom drhnete zuby především zpředu, rozhodně to není ideální. „Je důležité čistit všechny zuby ze všech stran, tedy i mezizubní prostory, na což zpravidla dvě minuty nestačí,“ říká dentální hygienistka Mgr. Petra Křížová. Spíš než na hodinky se soustřeďte na to, aby vaše zuby byly po čištění skutečně hladké a zbavené všech nečistot. Nezapomínejte na používání mezizubních pomůcek, jako jsou dentální nitě nebo mezizubní kartáčky. Vedle kvalitních kartáčků doporučujeme výbavu pro péči o dutinu ústní doplnit o další přípravky specializující se na prevenci a ochranu před zubním kazem.

Voda nad jablko

Když zrovna nemáte příležitost si po jídle zuby vyčistit, zapomeňte na jablko. Je možné, že právě po jeho konzumaci máte příjemný pocit hladkých zubů, ale o čištění nemůže být řeč – už kvůli cukru a kyselinám, které jablko obsahuje a které mění pH v ústech. „Mnohem efektivnější je vypláchnout si ústa obyčejnou vodou. Užitečné jsou i žvýkačky bez cukru, protože žvýkáním podporujete tvorbu slin, které vám sladké nebo kyselé v ústech naředí,“ vysvětluje Petra Křížová. Čistá voda může být někdy dokonce lepší než kartáček. Některé tzv. agresivní potraviny či nápoje, k nimž patří například džusy nebo víno, totiž vlivem kyselého pH narušují zubní sklovinu. Bezprostředně po jejich konzumaci tak při použití kartáčku může snáze dojít k jejímu erozivnímu poškození. Raději si proto ústa nejdříve vypláchněte vodou a s čištěním počkejte alespoň půl hodiny.

Dědictví, nebo infekce?

Pokud ze zkažených zubů viníte své příbuzné a jejich geny, raději s tím přestaňte a zaměřte se sami na sebe. Často zmiňovaná dědičnost má sice vliv na odolnost zubních tkání, tvar zubní korunky a postavení zubů, nelze ji ale přeceňovat. „Zubní kaz je totiž onemocnění, které způsobují bakterie nacházející se v plaku na povrchu zubu. Ty se vznikem zubního kazu souvisejí mnohem více než vaše geny. Dědičné v rodině jsou však často návyky, ať už stravovací nebo ty spojené s péčí o dutinu ústní,“ zdůrazňuje dentální hygienistka Petra Křížová.

Kaz nezastavíš… nebo ano?

K zubnímu kazu máme často odevzdaný postoj. Když už vznikne, nedá se nic dělat a dříve (což je samozřejmě výrazně lepší) nebo později nás přiměje k návštěvě odborníka. Ve skutečnosti je prvním projevem vznikajícího zubního kazu demineralizace a vznik „bílé“ skvrny. V této fázi je ještě možné dalšímu šíření zubního kazu zamezit – důkladným očištěním a fluoridací. „Cílem lokální fluoridace je dodat do povrchových vrstev skloviny dostatečné množství fluoridů, a zvýšit tak odolnost zubů vůči kyselinám, které jsou vytvářeny bakteriemi zubního plaku. Dalšími pozitivními účinky fluoridů je zpomalení metabolismu a množení těchto bakterií,“ vysvětluje dentální hygienistka Petra Křížová.

zdroj: Stomatologie Budějovická, Praha 4