Chléb chudých nám zejména v zimním období přináší velké dary

Kaštanovník setý, nazývaný rovněž kaštanovník jedlý nebo lidově jedlý kaštan, je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité, který dorůstá do výšky 20 – 25 metrů a dožívá se věku 500 až 600 let, v některých oblastech i déle. Ve střední Evropě pak jeho život bývá dlouhý přibližně 200 let. Nejvíce se pěstuje v jižní Evropě a v Přední Asii. U nás se mu nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Dřevo tohoto stromu je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté.

fotografie: Pixabay

Jeho plody jsou pochoutkou známou po celé Evropě. Požívají se po upečení nebo uvaření. Obvykle se jedlé kaštany tepelně upravují tak, že se naříznou na špičce do kříže a krátce se opečou na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků. Jedlé kaštany se sbírají ručně a ke mletí se využívají drobnější plody.

V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo s máslem a sýrem. Světové kuchyně znají například kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě nebo glazované, tedy v podstatě kandované kaštany.

Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. Jsou k dostání od září do února, hlavní sklizeň jedlých kaštanů pak probíhá v říjnu. I když dříve byly jedlé kaštany nazývány „chlebem chudých“, v posledních letech si opět získávají stále větší oblibu a v současné době jsou vyhlášenou pochoutkou zejména právě probíhajících předvánočních trhů. Poměrně často se však stává, že si plody kaštanovníku jedlého lidé pletou s kaštany koňskými, které rostou na jírovci maďalu.

foto Jan Švéda

Příroda nám ke konci roku v podobě jedlých kaštanů poskytuje skutečně vzácný dar. Obsahují totiž téměř vše, co si vůbec dokážeme představit a co naše tělo pro své správné fungování nezbytně potřebuje. Kromě vitaminů B, C, E, K a minerálních látek jako fosfor, železo, vápník, hořčík, zinek a draslík, které tvoří důležitou složku v chemických procesech našeho těla a bez nichž hrozí například únava, řídnutí kostí, nespavost a deprese, jedlé kaštany také obsahují minimum tuku a 40 – 60 % škrobu. Kaštany jsou plné kvalitních sacharidů a také bílkovin. Zejména pak vysoké množství vitaminu C, srovnatelné s citrony, je v tomto ročním období skutečně vítané.

Se vším výše jmenovaným jedlé kaštany tvoří doslova bombu potřebných a nápomocných látek pro naše tělo. Mohou pomoci při zvýšeném krevním tlaku a vysokém cholesterolu, oslabené slezině, hodí se pro očistu tlustého střeva, pro zlepšení funkce ledvin, mozku i nervové soustavy a při tvorbě červených krvinek.

Lidé nad čtyřicet let věku by pak jedlé kaštany měli do svého jídelníčku zařazovat zcela pravidelně. Mohou tak skutečně účinně předcházet například problémům s pamětí v pozdějším věku. Další významná látka, antioxidant betakaroten, přispívá ke kvalitě vlasů, nehtů a kůže. Je prokázáno, že příjímání karotenu z potravy napomáhá pevnosti nehtů, zdravé pokožce a pevným vlasům, naopak jeho nedostatek může způsobit lámání nehtů nebo vypadávání vlasů.

Ze stromů kaštanovníku se pak získává rovněž také i tanin. Z taninu se vyrábí extrakty pro farmacii, výživu zvířat, výrobu vína a brandy i kožedělný průmysl.

napsal: Petr Matura

zdroj: jedlykastan.cz, recepty.cz