Noční chození na toaletu. Nykturie způsobuje mnoho problémů

Uspěchaná moderní doba nás bohužel často doběhne. Jak? Obvykle nedostatkem dobrého spánku. Jen nevelké procento dospělých je schopno dodržovat doporučovaných sedm až devět hodin spánku denně.

fotografie: Freepik

Nykturie patří k nejrušivějším urologickým syndromům. Rozpad spánku a spánkový deficit v důsledku vstávání na toaletu zhoršuje kvalitu života. Cesty na WC během noci okrádají člověka o potřebný spánek a snižují schopnost znovu usnout. Někteří "noční záchodoví chodci" nepovažují časté chození na záchod za obtěžující, proto lékařskou péči nevyhledávají. Nicméně z odborného hlediska jsou i tito lidé považováni za osoby trpící nykturií.

Nykturie (noční chození na toaletu) způsobuje ale i mnoho dalších problémů. Horší orientace ve tmě, špatná koordinace pohybů dělá z cest na toaletu ne příliš bezpečnou aktivitu. V polospánku při noční cestě na WC hrozí pády, úrazy (jsou známé případy otřesu mozku při pádu na radiátor) a zlomeniny, zejména u starších lidí.

Jaké jsou další poruchy spánku? Co je způsobuje a jak je řešit

Vědci dokazují, že pokud náš spánek ošidíme, tak to pro naše zdraví může být velmi nebezpečné, až fatální. Nedostatečný spánek způsobuje např. dopravní nehody (jedná se o plíživý mikrospánek), ale také vede k mnoha zdravotním poruchám. Pokud spánek zanedbáváme delší dobu, tak může tělo narušit do takové míry, že se stává zranitelnějším vůči srdečním a cévním nemocem, případně dalším onemocněním. Těmi mohou být disfunkce trávicího ústrojí, bolesti hlavy, krku a zad. Začně se také zhoršovat schopnost regulovat hladinu cukru v krvi a tím pádem může dojít až ke vzniku cukrovky II. typu. Lidé postižení nespavostí mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost depresí, úzkostí a návyku na alkohol.

Ve spánku trávíme téměř třetinu života, potřebujeme ho pro regeneraci duševních a fyzických sil. Každý v vlastní zkušenosti víme, že ho můžeme trochu odložit, ale dříve či později se spánkového deficitu musíme zbavit. Na kvalitě spánku záleží naše výkonnost, pohoda a hodnocení kvality života. Spánek je nezbytný pro myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, učit se a pamatovat si. Nicméně délka spánku je hodně individuální. Někdo si vystačí s pěti hodinami, jiný je po "pouhých" sedmi hodinách stále nevyspalý.

Různými poruchami spánku trpí 30 až 40% populace. Jedná se obvykle o ženy a starší lidi. Přibližně u poloviny z nich ustoupí problém přirozenou cestou (např. matkám pomalu odrůstají děti a už je tak často v noci nebudí), bohužel u každého desátého člověka obtíže přetrvávají a je nutné vyhledat péči odborníka. Příčiny poruchy spánku mohou být jak vnitřní, tak vnější. Dělíme je na nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie) a další, ke kterým patří syndrom spánkové apnoe (krátké zástavy dechu), syndrom neklidných nohou, noční děsy a noční hrůzy, náměsíčnost a další.

Co se týká krátkodobé nespavosti, tak s ní se setká přibližně 95 % lidí. Nejčastěji trvá pouze několik dnů, maximálně tři týdny. Nepředstavuje vážnější problém. Nejčastějšími příčinami krátkodobé nespavosti jsou stres, problémy v pracovním prostředí, konflikty v rodině, tělesné potíže (např. bolest zubů, zad, apod), změna nálady, narušení denního režimu (např. potřeba spánku přes den), změny vnějších podmínek (hluk, světlo, horko, nám neznámé lůžko, nové prostředí), jedná se také o posuny režimu spánku a bdění (dálkové lety s posunem časových pásem, noční pracovní směny). U žen jsou velmi často příčinou nespavosti hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu, případně problémy v závislosti na fázi měsíce (kolem úplňku).

O chronickou nespavost jde v případě, že se objeví nejméně třikrát za týden po dobu delší než jeden měsíc. Rozlišujeme dva základní typy této nespavosti - primární (u jinak zcela zdravého jedince) a sekundární (v souvislosti s nějakým onemocněním). Co se týká primární nespavosti, tak není známa její skutečná příčina. Mnohem frekventovanější je sekundární nespavost, která se objevuje např. při bolestech, depresi, nykturii, úzkosti apod.

Časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů a k urychlení kornatění tepen, jsou společným podkladem většiny spánkových poruch. Důsledkem je zvýšené riziko infarktů, cévních mozkových příhod, sklerózy a dalších komplikací. Fragmentace spánku způsobuje časté změny spánkových stadií, sníženou efektivitu spánku a proto je rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu, obezity, cukrovky a nerovnováhy imunitního systému. Často se objeví i vznik deprese.

Kdo má rád buzení v noci? Nikdo. Maminky by o tom mohly vyprávět své. Každou noc je budí křik dítěte a ony musí vstát aby jej nakojily. Jde o velmi náročné období a obvykle netrvá déle než šest měsíců. Přerušovaný spánek může potlačit vznik nových mozkových buněk v hipokampusu celé týdny poté, co se spánek vrátí zpět k normálu. Přerušovaný spánek býval nejtěžší formou mučení. I ti, kteří vydrželi fyzickou bolest z bití, nakonec zešíleli nebo upadli do apatie, když jim vyšetřovatelé dovolili usnout jenom proto, aby je vzápětí nemilosrdně vzbudili. Pokud nemáme možnost spát, dlouhodobé bdění může vést k halucinacím, ale také ke smrti.

Vážné důsledky dlouhodobé nespavosti se týkají hlavně osob v produktivním věku. Ti se obvykle během dne nemohou "dospat". Únava z nekvalitního spánku snižuje denní aktivitu, zhoršuje pracovní výkon a také značně zpomaluje reakce člověka. Přibližně 35 až 50 % dopravních nehod je výsledkem poruchy spánku.

Je dobré si uvědomit kolik hodin denně prospíme a jestli nám to skutečně stačí. Věřte, že tělo se dá nějakou dobu šidit, ale ve chvíli kdy se důrazně ozve, už může být pozdě. Přejeme vám sladké sny.

zdroj: VFN Praha