Poprvé do školky aneb Školka není bubák

S nástupem babího léta nastává rodičům trochu rušnější období logistického, ale především psychického charakteru. Nové pocity zažívají rodiče dětí, kteří jdou poprvé do „mateřinek“. Možná ještě silnější pocity, než jejich rodiče, zažívají samy děti. Některé se těší, u jiných převládají smíšené pocity. Jsou tací, kteří se bojí a rozúskotňuje je jakákoliv zmínka o chození do školky.

foto / Freepik

Nejsilnější emocí, kterou děti pocítí při nástupu do mateřské školky, je odloučení od rodičů, většinou od matky. Samozřejmě vždy záleží na povaze dítěte, rodinné situaci i na tom, jestli maminka první tři roky s dítětem byla nepřetržitě. Celková adaptace pak nejvíce záleží nejen na dítěti, ale především na rodičích, na jejich sebevědomí a sebekázni. A nejen to. Při loučení ve školce se projeví pláčem a steskem po rodičích. Dále dělá problémy odmítání jídla či pití ve školce nebo rušení odpoledního klidu. Děti také často trápí problémy s komunikací. Nejsou už s maminkou či chůvou, naopak se pohybují mezi svými vrstevníky a o pozornost paní učitelky se dělí s deseti až dvaceti kamarády. Pokud dítě není schopné vyslovit a správně formulovat své přání, narazí na nepochopení. V jeho důsledku se stáhne do sebe a začne se stranit kolektivu i paní učitelky. Další častou reakcí je agrese. Dítě například uhodí kamaráda nebo do něj kopne jen proto, že neví, jak ho vyzvat ke společné hře.

U rodičů je pro zdárný průběh adaptace nejdůležitější klid, rozhodnost a pozitivní myšlení, kteréžto emoce pak snadno posílá směrem k dítěti. Neustupujte, buďte laskaví a láskyplní, ale tváří v tvář dítěti rozhodní a přesvědčiví v tom, že věříte, že noví kamarádi, paní učitelky, hry i prostředí ho jenom obohatí a přinese mu nové zážitky a dovednosti.

Tip pro rodiče: Osobní zkušenost s hlídáním dětí vám pomůže pochopit jednání učitelek.

V srpnu si vezměte na půl dne na starosti pár vrstevníků svého dítěte. V ideálním případě to můžou být děti, které se také chystají do školky. Vzájemně se seznámí a vy si částečně připomenete roli, kterou má ve třídě paní učitelka. Visí vám dítě od sousedů celou dobu na noze?  Jiné se třikrát počůralo a páté pořád brečí? Jaké to je? Tato zkušenost vám pomůže správně nastavit očekávání na rozsah a možnosti učitelské péče.

Ke konci srpna začněte o školce mluvit a společně se na ni chystat. Zapojte do příprav i dítě: „Jdeme koupit bačkůrky, můžeš si vybrat barvu.“ Dítě si také může vyzdobit pytel na oblečení, vybrat ručník atd.

Tipy na závěr:

• Rozloučení v šatně by mělo být milé, ale rozhodné. Pomůže krátký loučící rituál. Rychlý útěk, ani hodinové scény mezi dveřmi dítěti neprospějí. Vhodný je i nějaký talisman – oblíbený plyšák či dečka. Můžete pak říct: „Když ti bude smutno, tak se přitul k Ušákovi a pak to bude lepší.“

• Plňte své sliby. Pokud řeknete, že přijdete po obědě, pak to musíte splnit. Důvěra dítěte ve vaši spolehlivost usnadní jeho odloučení.

• Neslibujte odměny za pobyt ve školce z několika důvodů: dítě může vnímat, že školka je něco nepříjemného, za co musí být odměněn. Může také prožívat dvojitý stres z toho, že bude plakat a tím pádem nedostane slíbenou odměnu.

• To ovšem nebrání oslavit první den v mateřské škole např. návštěvou cukrárny.

Nezapomeňte, že problémy s adaptací se můžou i při normálním vývoji vyskytovat až dva měsíce. Pokud se objevují i třetí měsíc docházky, nebojte se ptát učitelek nebo si domluvit

zdroj: dětská psycholožka PhDr. Simona Hoskovcová, biobachovky.cz